Smutný příběh privatizace lomu u dálnice D8

Smutné čtení. Pokud byste se chtěli vrátit do dob „divokých devadesátek“ a tehdejších privatizací, pak by pro vás kniha Josefa Kačírka „Sesuv na D8“ mohla být tím správným čtením. Připravte se ale na to, že hlavním leitmotivem knihy o více než 160 stranách je marná snaha domoci se spravedlnosti a ochrany soukromého majetku. Vyšla sice už před čtyřmi lety, ale až před pár týdny jsem na ni náhodou narazil v jednom internetovém antikvariátu.
Autor knihy Sesuv na D8 Josef Kačírek je v dlouhodobém a vleklém sporu se státem v podstatě už od začátku privatizace Kamenolomu Dobkovičky na Litoměřicku. Foto: Autor

Před lety jsem poměrně pravidelně jezdíval autem do Berlína a do Drážďan, takže si dodnes vybavuji, jak mi jako řidiči přišlo nepochopitelné, proč stát nebyl schopen postavit těch pár kilometrů dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. A současně litoval lidi v obcích, kde se kvůli provozu ani nedalo přejít přes silnici. Jistě, registroval jsem také tehdejší protesty a odpor ekologů.

A pak, na začátku června 2013, došlo k sesuvu části kopce v Českém středohoří na čerstvě budovanou dálnici, kterou lze bezesporu označit za nejproblematičtější událost v novodobém českém dopravním stavitelství. Sesuv tehdy poničil i přilehlou železniční trať. A nebylo to prý poprvé.

Podle Martina Kašpara, oblastního ředitele Správy železnic v Ústí nad Labem, železničáři řešili problémy v Českém středohoří už před sesuvem v roce 2013. Celá oblast je totiž geologicky aktivní. „I v jiných místech v minulosti docházelo k ne tak dramatickým, ale poklesům té dráhy, která se řešila podbíjením nebo dosypáním štěrku. Všechny nás ale pochopitelně zaskočila ta razance sesuvu v roce 2013,“ uvedl loni Kašpar v reportáži Českého rozhlasu.

PSALI JSME:
PŘEHLEDNĚ: Kdy skončí peklo na D1 a kde všude jsou rozdělané silnice

Pokud vše půjde podle plánu, oprava trati by mohla začít v době desátého výročí od sesuvu a měla by přijít na více než 400 milionů korun. Sesuvem poškozenou trať mezi Teplicemi a Lovosicemi, která už je přes osm let mimo provoz, tak zřejmě překlene nový most, resp. mostní estakáda. Realizace by měla probíhat v letech 2023-2024.

Správa železnic, je tak vedle Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) další státní organizací, která se soudí se společností Kámen Zbraslav. Silničáři po ní za utržený svaz požadují více než miliardu korun. Uvedená firma totiž provozuje lom Dobkovičky, jenž je umístěn přímo nad místem sesuvu v roce 2013.

Kačírkova kniha až velmi podrobně popisuje podivnosti privatizace lomu Dobkovičky a dokumentuje také nepříliš známé okolnosti, které mohly vést k výběru realizované varianty dálniční trasy. „Je více než zřejmé, že dálnice D8 a lom nemohou vedle sebe dlouhodobě existovat,“ napsal Kačírek, přičemž se už před čtyřmi lety pokusil předjímat výsledek vleklého soudního sporu, jemuž se přezdívá „bitva posudků“.

PSALI JSME:
Nový stavební zákon zmírní politickou polarizaci Česka

Pokud stát vyhraje spor o náhradu škody za dálnici poškozenou sesuvem půdy, podle Kačírka to pro Kámen Zbraslav bude s největší pravděpodobností znamenat vyhlášení konkurzu. Pokud by však firma vyhrála, pak bude stát nucen lom vykoupit a škodu způsobenou sesuvem zaplatí znovu, domnívá se Kačírek.

Sám Kačírek je přitom v dlouhodobém a vleklém sporu se státem v podstatě už od začátku privatizace Kamenolomu Dobkovičky na Litoměřicku, o níž v únoru 1992 rozhodlo ministerstvo průmyslu. O rok později byla privatizace schválena Jiřím Skalickým, tehdejším ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci, a v roce 1994 byla Fondem národního majetku vyhlášena privatizace formou veřejné soutěže.

Josef Kačírek, resp. firmy, v nichž působil, získaly následně lom v dražbě. „Zaplatili jsme 74 milionů. Lom nám vydali až po sedmi měsících. Mezitím ale bývalý ředitel, který v dražbě neuspěl, převedl tzv. dobývací práva na spřátelenou firmu a nadělal škody za dvanáct milionů korun,“ popisoval Kačírek v ahaonline.cz už před třinácti lety v článku, který informoval, jak byl podnikateli ukraden lom před očima…

PSALI JSME:
Urychlení výstavby i za cenu omezení práv majitelů pozemků

Místo firem, které lom v dražbě získaly a zaplatily, těží kámen zcela někdo jiný. A jeho cena není vůbec zanedbatelná, uvedl server. „V kamenolomu bylo 58 milionů tun kamene. Zisk z jedné tuny je 150 korun,“ citoval Josefa Kačírka.

Co však ve své knize ne zcela uspokojivě vysvětluje, je jeho vazba na rakouskou firmu Asamer (později Asamer & Hufnagl – pozn. aut). Kačírek píše, že byl osloven panem Hansem Asamerem, majitelem rodinné rakouské firmy, která měla zájem financovat jako svou investici mj. privatizaci lomu Dobkovičky.

„Na částku 7 milionů korun, kterou bylo nutné složit jako zálohu (při privatizaci – pozn. aut.), jsem panu Asamerovi podepsal směnku… Z dnešního pohledu tento akt hodnotím jako svoji velkou naivitu…,“ píše autor knihy Sesuv na D8. Dále popisuje, jak v areálu lomu Dobkovičky v roce 2000 shořel archiv, nebo jak byl vykraden trezor a kromě půl milionu z něj zmizel i originál důležité smlouvy a následně se začaly objevovat její různé kopie…

PSALI JSME:
Jak to, že Poláci nebo Maďaři staví dálnice rychleji?

Jak je zmíněno v úvodu článku, jde o smutné čtení. Rakouská firma Asamer nicméně nakonec dosáhla svého a kamenolom Dobkovičky na Litoměřicku získala prostřednictvím společnosti Kámen Zbraslav. Kačírek v roce 2008 uvedl, že byla podána žaloba na český stát o 368 milionů. „Další žaloba je podána ve Štrasburku. A pokud nám nebude kamenolom vrácen, chystáme podat arbitrážní žádost a budeme po České republice požadovat deset miliard korun,“ tvrdil Kačírek v ahaonline.cz.

Podle toho, co tvrdí Josef Kačírek ve své knize, měla mít rakouská společnost Asamer & Hufnagl 80% podíl ve firmě Kámen Zbraslav až do dubna 2015, kdy od ní za blíže neurčenou cenu koupil majoritu ve firmě její dosavadní menšinový akcionář a generální ředitel Tomáš Nezbeda.

Tyto údaje ale nekorespondují s tím, co je uvedeno v účetní závěrce firmy Kámen Zbraslav za rok 2014, kde je Nezbeda 12% podílníkem ve firmě a většinový balík 88 procent akcií držela společnost AFN Praha, jejímž byl Tomáš Nezbeda v uvedené době jediným jednatelem a majitelem.

PSALI JSME:
Výstavba dálnic v ČR je stále velmi pomalá

Od loňského července to už ale neplatí. Společnost Kámen Zbraslav se rozdělila odštěpením se vznikem dvou nových společností: Naty Terra a MiniLegaCZ.

Podle projektu byla v době jeho realizace jediným akcionářem firmy Kámen Zbraslav výše zmíněná společnost AFN Praha. Ta je také jediným společníkem obou nástupnických organizací, které podle projektu vznikly z důvodu „zvýšení kvality řízení celé společnosti, jakož i kvalitnější a kvalifikovanější alokace a využití zdrojů“.

V praxi to mj. znamená, že z akciové společnosti vznikly dvě nové společnosti s ručením omezeným, které budou mít dominantní podíl na objemu těženého kameniva v České republice.

Podle údajů České geologické služby se v ČR ročně vytěží kolem 12,5 milionů tun kameniva, na skupinu firem kolem společnosti Kámen Zbraslav z toho připadlo přibližně sedm milionů tun, jak tvrdí Kačírek ve své knize.

PSALI JSME:
RETRO: Vytoužená dálnice D1 před 40 lety

×
  1. Větší problém je „zaprodané“ lithium za 2 biliony korun,které už stát nikdy nezíská. Nějaký chytrák z ČSSD to prodal přes australského bílého koně do neznámých rukou,další problém 2 biliony korun vynaložené na intervenci proti koruně „jaksi“ nejsou v ČNB k nalezení a vláda si musí půjčovat za velký úrok,když peníze jsou.Dokonce v eurech,které před lety ČNB za ty 2 biliony korun nakoupila………Peníze jsou ale nikdo neví kde.Ani Babiš to nedokázal zjistit a zařídit ač po volbách sliboval.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru