Zrovna tak předčil očekávání i zahraniční obchod, který je s průmyslovou výrobou do značné míry provázaný. Červencová bilance zahraničního obchodu dosáhla úrovně 13,4 miliardy korun, zatímco se počítalo pouze s necelými třemi miliardami přebytku.
Oba údaje signalizují, že tuzemská ekonomika se po koronavirovém uzavření naší i zahraničních ekonomik zatím zotavuje o něco rychleji, než se čekalo. V podobném duchu lze hovořit také o číslech k maloobchodním tržbám, jež byla za červenec zveřejněna minulý týden.
Stále však nelze vyloučit poměrně rozsáhlé propouštění v průmyslu, jež bude hrozbou zejména ke konci letoška a v roce příštím, po odeznění efektu vládních podpůrných opatření typu programu Antivirus.
Lepší než předpokládané výsledky zásadních makroekonomických veličin svědčí o tom, že domácí i zahraniční celková poptávka klesla v důsledku koronavirové uzavírky a protiinfekčních opatření méně, než se čekalo. Nicméně opatrnost je stále na místě.
Varovné je zejména to, že v červenci se oproti červnu prohloubil meziroční propad nových zakázek tuzemskému průmyslu, přičemž důvodem bylo prohloubení poklesu těch zahraničních z nich. Je tedy otázkou, zda i v další fázi zotavování po jarní koronavirové uzavírce bude oživování průmyslu tak znatelné jako doposud.
Nejvíce je zasažen průmysl těžební, z menší části pak zpracovatelský, zatímco energetický průmysl vykazuje za červenec – podobně jako za červen – již nepatrný meziroční růst. Zejména vzhledem k vývoji v první polovině roku je ovšem třeba počítat s letošním celkovým poklesem průmyslové výroby o zhruba patnáct procent.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
