K snídani třeba sladká kobliha a k obědu řízek s bramborovým salátem. Pro běžného Čecha nic neobvyklého. Naproti tomu ovoce a rostlinná strava – jídelníček goril nížinných. Cílem společného česko-amerického výzkumu sice nebylo přinést další recept, jak jíst zdravě a být fit. Přesto by výsledky bádání mohly být pro „vyspělé“ národy, které holdují tučným pokrmům, nesmírně poučné.
„V budoucnu by nám mohl jídelníček goril a lidí s tradičními způsoby obživy napovědět, jak správně řešit některé zdravotní potíže západní industrializované populace včetně takzvaných civilizačních onemocnění,“ uvedla primatoložka Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Gorilí a lidský mikrobiom
Její tým ve spolupráci s americkými experty v čele s Andresem Gomezem z Minnesotské univerzity studoval v chráněných oblastech Dzanga Sangha ve Středoafrické republice podobnost lidského a gorilího mikrobiomu.
Mikrobiom představuje soubor všech mikroorganismů v trávicím ústrojí. Podílí se také na vývoji imunitního systému a zasahuje do mnoha funkcí v těle. Jeho složení tedy hraje důležitou roli při rozvoji řady onemocnění – metabolických, alergických, autoimunitních, ale i nádorových či kardiovaskulárních.
Zjistit, jak přesně mikrobiom funguje, by tedy mohlo pomoci při řešení zdravotních obtíží západní civilizace, například i obezity či alergií.
Jak se stravují domorodci
Vědci porovnávali mikrobiom goril nížinných v období dešťů a sucha, a tradičních lovců a sběračů z etnika BaAka, kteří žijí v tropických deštných lesích Středoafrické republiky, a také příslušníků kmenů Bantu, jež se živí převážně zemědělstvím. Střevní mikrobiom studovali ze vzorků stolice pomocí takzvané metagenomiky.
Zjistili, že mikrobiom goril nížinných a lidí žijících tradičním životním stylem v Africe vykazuje podobné znaky v závislosti na jejich potravních zvyklostech – především na konzumaci polysacharidů, mezi něž patří třeba vláknina, která je zásadní pro správné trávení.
O tom, že mikroflóra primátů a lidí je velmi podobná, se už vědělo dříve. „Nás především zajímalo, jak se mění složení mikrobiomu vzhledem k různým stravovacím návykům goril nížinných a domorodých obyvatel pralesního ekosystému,“ vysvětlila členka badatelského týmu Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Zatímco domorodci živící se lovem a sběrem podle vědců jedí hodně polysacharidů z rostlinné stravy, „západní“ způsob stravy se významně liší, což vede ke změně střevní mikroflóry, což se následně může projevit jako civilizační choroby. O ty se nyní odborníci, ale i laická veřejnost znovu intenzivně zajímají, protože patří mezi nejrizikovější faktory také u covidu-19.
Gorilí koronavirus
Ostatně gorily jsou koronavirem ohroženy podobně jako lidé. Proto se také na jaře 2020 uzavřely v Kongu, Ugandě a Rwandě tamní národní parky, kde žijí tato zvířata. Tamní vlády tak přišly o nemalé peníze ze vstupného od turistů. Například Národní park Virunga v Konžské demokratické republice prodal podle posledních dostupných údajů lístky za více než 19 milionů dolarů za rok.
Ale ani tam, kde parky pro turisty nezavřely, stejně počítali ohromné ztráty. „I když park zůstává otevřený, není v něm skoro ani noha kvůli omezení cestovního ruchu,“ postěžoval si podle deníku New York Post jeden šéf soukromého parku ve Rwandě.
