Další oslabení koruny by však mělo již negativní dopad na domácnosti. K lepší situaci se podle bankovní rady přidává i uvolněná fiskální politika, která v kombinaci s kroky Evropské unie tlumí negativní dopady současné pandemie.
Podstatná část diskuze se také věnovala inflaci, která zůstává na vyšších hodnotách a, na rozdíl od zemí eurozóny, v některých případech i roste. V rámci bankovní rady však panují různé důvody, které stojí za tímto vývojem. Podle Oldřicha Dědka je to však silný argument proti dalšímu snížení úrokových sazeb.
Se současným nastavením měnových podmínek byl spokojen i guvernér Jiří Rusnok. Podle něj zde i přes nejistý výhled není potřeba dalšího snižování úrokových sazeb. Na druhou stranu Tomáš Holub a Marek Mora řekli, že poslední vývoj pandemie zvyšuje pravděpodobnost dalšího uvolnění a potřeby nekonvenčních nástrojů v budoucnu.
V naší prognóze i nadále očekáváme, že centrální banka ponechá úrokové sazby beze změny až do počátku roku 2022. Ovšem jelikož rizika prognózy zůstávají zvýšená, nikdo nemůže vyloučit potřebu dodatečného uvolnění měnových podmínek. Není zcela zodpovězeno, jak by ČNB takové uvolnění provedla. My se nadále domníváme, že nejpravděpodobnějším nástrojem by v takovém případě bylo oslabení koruny, pokud by se úrokové sazby dostaly na nulu.
Finanční trhy v průběhu září výrazně revidovaly očekávání ohledně prvního zvýšení úrokových sazeb ČNB, což byl i jeden z hlavních důvodů skokového oslabení koruny. Aktuálně dávají investoři zhruba dvacetiprocentní šanci zvýšení úrokových sazeb centrální banky v ročním horizontu a 70% v horizontu dvou let.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
