Ty jsou podle nich spojeny zejména s přehřátým trhem práce a můžou vyústit v to, že vyšší inflace přetrvá po delší dobu. Argumentem pro vyšší sazby je také nárůst inflačních očekávání, která se aktuálně pohybují výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky.
Většina centrálních bankéřů hlasujících pro razantní nárůst úrokových sazeb si sice uvědomuje rizika spojená s problémy v automobilovém průmyslu a s další vlnou koronaviru, podle nich by však při jejich realizaci pouze došlo k dalším tlakům na růst spotřebitelských cen.
V rozhodování centrální banky tak nyní jednoznačně dominuje preference dostat inflaci zpět na dvouprocentní cíl a naplnit tak svůj mandát péče o cenovou stabilitu. Pro naplnění tohoto cíle je podle všeho většina bankovní rady ochotna přijmout i vyšší míru rizika, že výrazný nárůst úrokových sazeb může v konečném důsledku zbrzdit oživení ekonomiky.
Silná preference vrátit inflaci zpět ke dvěma procentům nás vede k názoru, že úrokové sazby budou růst také na dalších zasedáních. Na tom následujícím, v prosinci, očekáváme jejich další zvýšení o půl procentního bodu a ve stejném rozsahu by pak měly podle nás sazby vzrůst také v únoru. Začátkem příštího roku by tak základní repo sazba měla vystoupat na 3,75 procenta.
Tam by měla vydržet až zhruba do konce příštího roku, když v průběhu první poloviny roku 2023 již předpokládáme její postupné snížení až na 2,5 procenta. To je zhruba úroveň, na které se repo sazba pohybovala před započetím koronavirové pandemie. Ke snížení úrokových sazeb by mělo přispět zmírnění silných inflačních tlaků, a to zejména v souvislosti s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
