„Centrální banka svým rozhodnutím potvrdila nejen naši prognózu, že hodlá nadále pokračovat v uvolňování měnových podmínek, ačkoli inflační rizika stále nevymizela. Na čtvrtečním rozhodnutí o snížení sazeb o 25 bazických bodů panovala v analytické obci shoda,“ sdělil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank.
Dodal, že navzdory zvýšení inflace v posledních měsících tato shoda reflektuje stále poměrně uspokojivý vývoj v této oblasti po většinu letošního roku, ale také horší než očekávaný výkon ekonomiky. „Očekáváme, že snižování úrokových sazeb bude pokračovat dále, přičemž na konci letošního roku by základní úroková sazba mohla dosáhnout úrovně 3,75 procenta,“ řekl Mikušek.
David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance redakci faei.cz sdělil: „Nejde o žádné překvapení, přestože nedávno zazněl komentář viceguvernérky Evy Zamrazilové v tom smyslu, že proinflační rizika by mohla být důvodem jisté zdrženlivosti v dalším snižování klíčových úrokových sazeb. Tato úvaha byla zatím odsunuta stranou, ale o to srozumitelněji zřejmě vyvstane v prosinci.“
Také ekonom Komerční banky Martin Gürtler redakci potvrdil, že snížením úrokové sazby bankovní rada pokračuje v opatrném přístupu k uvolňování měnové politiky. „Ten již delší dobu vysvětluje hlavně přetrvávajícím rychlým růstem cen služeb, který se v meziročním vyjádření pohybuje kolem pěti procent. Ve stejném směru může působit i obnovený růst cen nemovitostí,“ upozornil Gürtler.
Trvající slabost ekonomiky bude podle jeho názoru nadále vytvářet tlak na další pokles sazeb. Růst tuzemského hospodářství a mezd zaostal za poslední prognózou centrální banky ze srpna. „V té ČNB očekávala, že ekonomika ve druhé polovině letošního roku výrazně oživí. Na to však předběžný odhad hrubého domácího produktu HDP ani měsíční data z reálné ekonomiky za třetí čtvrtletní neukazují.“
Pokles sazeb ČNB tempem o 25 bazických bodů za zasedání by měl podle nás pokračovat až do května příštího roku. V té době by repo sazba měla klesnout na svou terminální úroveň ve výši tří procent. V tomto směru působí i nižší potenciální růst české ekonomiky. Ten před pandemií činil zhruba tři procenta, nyní ho však odhadujeme v rozmezí 2-2,5 procenta, uvedl ekonom Komerční banky.
Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE, ve svém komentáři pro faei.cz připomněl, že „inflace sice v průběhu 3. čtvrtletí vzrostla, drží se však v pásmu inflačního cíle ČNB“. Závěrečné měsíce letošního roku přinesou pod vlivem srovnávací základny nárůst meziroční inflace k úrovni tří procent, což by ale pro centrální banku nemělo být překvapením,“ dodal Jáč.
Zmíněný nárůst inflace by podle ekonoma měl být jen přechodný. „Na uzdě se také drží mzdový růst v české ekonomice: Nedošlo k rozpoutání pomyslné mzdově-inflační spirály, což je pro tuzemskou centrální banku důležitá zpráva. Relevantním argumentem pro snižování úroků ČNB je také proces snižování úroků Evropské centrální banky a americké centrální banky, Fedu,“ doplnil Radomír Jáč.
Pokud jde o hypotéky, Jáč připomněl, že na úrokových sazbách u hypotečních úvěrů se projevuje nejen vývoj repo sazby ČNB, ale také vývoj dlouhodobějších úroků na kapitálovém trhu, konkrétně vývoj výnosů státních dluhopisů. „Není to tedy tak, že by úroky na hypoteční úvěry klesly hned a ve stejném rozsahu bezprostředně poté, co ČNB sníží své úrokové sazby,“ vysvětlil ekonom.
