„V bankovní radě převážil „holubičí“ pohled, který nyní zvláště obezřetně posuzuje nepolevující zahraniční rizika,“ komentuje výsledek hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něj jde zejména o zpomalení čínské a německé ekonomiky, nejistotu spjatou s brexitem, zpomalování podstatné části eurozóny a související opětovnou měnově-politickou stimulaci ze strany Evropské centrální banky (ECB) v podobě dotovaných úvěrů bankám a v neposlední řadě napětí v mezinárodních obchodních vztazích a hrozbu dalšího nárůstu cel.
„Tyto faktory se částečně promítají například do slábnoucího výkonu českého průmyslu,“ vysvětluje Kovanda a dodává, že možná eskalace některé nebo některých z výše uvedených hrozeb vede bankovní radu ČNB k rozhodnutí zatím s dalším zpřísňováním měnové politiky počkat.
„Jde o zcela logický krok, když banka zohledňuje zpomalující vývoj globální, a zejména evropské ekonomiky, která je pro české exportéry klíčovou destinací. Banka je také opatrná vůči nejasné situaci ohledně odchodu Velké Británie z Evropské unie a jeho možným negativním dopadům. Přerušení procesu zvyšování úrokových sazeb bude mít přinejmenším krátkodobý vliv na kurz české koruny, která by měla vůči ostatním hlavním měnám oslabit,“ říká Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust. „Je to logické rozhodnutí, které odráží množství nejistot ohledně budoucího vývoje ekonomiky a inflace,“ souhlasí výkonný ředitel České bankovní asociace (ČBA) Pavel Štěpánek.
Omezení investic a spotřeby
„Vyšší úrokové sazby vedou k omezení investic firem a spotřeby domácností. To by zbrzdilo ekonomický růst, který není v nejlepší kondici. Rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb na současných úrovních je proto odpovědný krok vůči českému hospodářství,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
V roce 2018 jsme mohli nejen v České republice pozorovat rychlý růst úrokových sazeb. „Situace se však změnila a narůstající ekonomická nejistota nutí centrální banky k větší rozvážnosti. Lze proto očekávat, že v letošním roce se úrokové sazby budou měnit jen mírně,“ předvídá Křeček.
Růst úrokových sazeb je podle něj nepříjemný pro dlužníky. Naopak věřitelé ho vítají, protože jim umožňuje lépe zhodnocovat finanční prostředky. „Na růstu úrokových sazeb zpravidla vydělávají banky. Ty koneckonců v roce 2018 realizovaly historicky nejvyšší čistý zisk v souhrnné výši 82,1 miliardy korun,“ připomíná ekonom. Naopak stát jako jeden z největších dlužníků na růstu úrokových sazeb prodělává, protože si musí půjčovat za méně výhodných podmínek.
