Takové oslabení koruny staví centrální banku do komplikované situace, kdy na jedné straně uvolňuje měnové podmínky v ekonomice, na straně druhé však komplikuje naplňování inflačního cíle. Spotřebitelská inflace zůstává vysoko nad tolerančním pásmem dvouprocentního inflačního cíle a navíc se v únoru vyhoupla přes tři procenta i jádrová inflace.
Sám guvernér Rusnok během včerejší tiskové konference přiznal, že vnímá rizika dalšího zrychlení inflace, ale v současnosti dává přednost podpoře ekonomiky. ČNB předpokládá, že nižší poptávka způsobená koronavirem postupně povede ke zpomalení tempa růstu cen. To by navíc mělo být podpořeno aktuálně rekordně nízkou cenou ropy na globálních trzích.
Guvernér také zdůraznil připravenost centrální banky zasáhnout na devizovém trhu v případě „nadměrných pohybů“ koruny. Připomenul, že ČNB pracuje v režimu volného měnového kurzu s právem centrální banky zasáhnout v případě potřeby.
Dodal také, že banka disponuje velkým objemem devizových rezerv, které je ochotna použít. Konkrétní hodnoty, kdy by začala ČNB intervenovat, však nezmínil.
Bankovní rada včera schválila také snížení úrokové sazby pro dodávací repo operace, kterými komerční banky mohou čerpat chybějící likviditu. Navíc byl navýšen počet těchto aukcí z jedné na tři týdně. Guvernér Rusnok však připomněl, že tento krok je pouze preventivní a v tuto chvíli centrální banka nepozoruje žádné problémy v bankovním sektoru. Ve snaze podpořit stabilitu bankovního sektoru bylo také zrušeno nedávné rozhodnutí o zvýšení proticyklické kapitálové rezervy komerčních bank.
Neočekáváme, že by letos mělo dojít k další změně úrokových sazeb. Předpokládáme, že další snaha centrální banky snížit sazby se dostane do konfliktu s rostoucí spotřebitelskou inflací, jejíž cílování je hlavním cílem ČNB. Situace tak bude pro bankovní radu o to komplikovanější, pokud bude pokračovat oslabování kurzu koruny.
Autoři jsou analytici Komerční banky
(Redakčně upraveno)
