Většina bankovní rady ČNB považuje inflační tlaky v české ekonomice sice za poměrně silné, ale ne natolik, aby opodstatňovaly další nárůst úroků, resp. aby přínos takovéhoto nárůstu v jejích očích převážil jeho náklady v podobě dodatečného ochromení ekonomické aktivity, daného zdražením financování spotřeby či investic.
Nynější cyklus zvyšování úrokových sazeb nicméně již ČNB podle všeho završila a i z důvodu vývoje posledních týdnů, zejména tedy v důsledku pádů a otřesů bank v euroamerickém prostoru a jeho důsledků, teď naopak narůstá pravděpodobnost dřívějšího zahájení debaty o úvodním snížení základní úrokové sazby ČNB.
K němu by mělo dojít ve druhém pololetí letošního roku. Základní sazba centrální banky tak zakončí svoji pouť letošním rokem nejpravděpodobněji na úrovni šesti procent. Výraznějšího snížení se pak dočká v příštím roce, kdy by mohla klesnout až k úrovni tří procent.
Lze předpokládat stále ještě poměrně jestřábí tón ve vztahu k intervenčnímu režimu ČNB, v jehož rámci centrální banka podporuje korunu – byť od druhé poloviny loňského října výhradně slovně. Koruna by tak měla i v reakci na tuto pokračující intervenci zpevnit v nadcházející době opět pod úroveň kursu 23,50 koruny za euro.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
