Co musí Česko udělat, pokud chce mít euro před rokem 2030

Analýza
Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech.
Země, jež přijmou euro, by neměly čekat, že to významněji podpoří jejich zahraniční obchod. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání. Navíc ECB přidá další dvě letošní zvýšení, to už by mělo být jen o standardní 0,25 procentního bodu, na svých zasedáních v říjnu a v prosinci.

Ekonomičtí odborníci z celého světa si také stále zjevněji kladou otázku, jaké cíle vlastně ECB sleduje. Opravdu ještě ekonomické, nebo už spíše politické, ba ideologické? A dokonce, zda je kompetentnost jejího vedení dostatečná.

Evropskou centrální banku fakticky řídí – jako trafiku – vysloužilá politička, právnička Christine Lagardeová, která roku 2016 málem skončila ve vězení. Sama nikdy nic ekonomicky odborného vlastně nepublikovala.

Pro srovnání, Českou národní banku fakticky řídí přední světový odborník na monetární politiku Tomáš Holub, autor desítek vědeckých článků v mezinárodních recenzovaných žurnálech. Přesto část českých politiků, například z TOP 09, opět a poněkolikáté rozjíždí zase jednu kampaň za euro.

Tito politici už ale tak jasně občanům neříkají, že Česko podmínky pro přijetí eura – takzvaná maastrichtská kritéria – nesplňuje a po několik let jen tak splňovat nebude. Nejdříve zřejmě až v roce 2026, a to jen tehdy, pokud Fialova vláda do té doby dokáže ušetřit stovky miliard korun.

PSALI JSME:
„Světovou ekonomiku ovládají amatéři,“ říká ekonom Vladimír Pikora

To znamená, že bude muset přestat zvyšovat sociální dávky a bude muset přestat zavádět nové, včetně těch typu 5000 korun na dítě. Také bude muset zvýšit některé daně, třeba DPH u řady položek a také daň z příjmu fyzických osob.

V neposlední řadě bude vláda muset poměrně rozsáhle propouštět ve státní sféře. Před vstupem do eurozóny by ale Česko muselo minimálně po dva, ale spíše po tři roky, a možná i déle, pobýt v předvstupním režimu směnných kursů ERM II. Není tak příliš realistické, že by mohlo eurem platit dříve než 1. ledna 2029, nebo dokonce 1. ledna 2030.

Přijmou to vše občané, jejichž životní úroveň jen letos klesne nejvíce za třicet let a mezi nimiž ani v časech prosperity nebyla podpora eura nijak závratná? Pro jeho přijetí se dlouhodobě vyslovuje zhruba jen čtvrtina populace.

Vláda by navíc musela zahájit kampaň za euro v čase, kdy jednotnou měnu čekají extrémně těžké časy. A nejen proto, že ECB už i podle mezinárodních expertů zaspala v boji s inflací.

Současná evropská inflační vlna obnažuje fakt, že euro neplní svůj nejvlastnější účel. Mělo vést k makroekonomickému sbližování (k takzvané konvergenci, pozn. aut.) členských zemí. Místo toho je rozděluje (dochází k divergenci); rozdíly v inflaci jsou teď největší v historii, jak si všímá agentura Bloomberg, bedlivě sledovaná mezinárodní finanční komunitou.

PSALI JSME:
Evropská centrální banka totálně zaspala v boji s inflací

Na Maltě je inflace ani ne šestiprocentní, v Estonsku více než dvacetiprocentní. Výsledkem je historicky rekordní rozpětí více než čtrnácti procentních bodů. Proč je to důležité? K potlačení projevů divergence je třeba velkého zadlužení, leč i tak vede k zaostávání.

Posedlost některých českých politiků přijetím eura je ale nejkřiklavější z dlouhodobých dat. Takoví politici sice vykládají, že euro podporuje obchod na jednotném vnitřním trhu EU. Jenže český vývoz na jednotný trh EU stoupá od roku 2008 citelně rychleji než slovenský vývoz na týž trh.

Český vývoz do EU narostl v letech 2008 až 2021 o 91,4 procenta, slovenský jen o 79,6 procenta. Slováci přijímali euro v roce 2009. Omílané kurzové riziko zjevně není nijak zásadní překážkou.

Bohužel, politici hořící pro euro zjevně nečtou mezinárodní odborný finanční tisk. Znali by pak třeba závěr studie, jež vyšla v roce 2018 v recenzovaném vědeckém žurnálu Journal of International Money and Finance.

Je výmluvný: Země, jež přijmou euro, by neměly čekat, že to významněji podpoří jejich zahraniční obchod. Dává tedy vědeckou oporu uvedenému poznatku, že Slovensko za Českem v obchodu s EU stále propastněji zaostává – navzdory tomu, že platí eurem.

PSALI JSME:
Praha bohatne mnohem rychleji než Bratislava

Stoupenci eura ale také tvrdí, že přinese více přímých zahraničních investic. Opravdu? Na Slovensko po roce 2009 nemíří více přímých zahraničních investic (v poměru k HDP), než do Česka. Naopak. V uplynulých 12 letech Češi Slováky na investice jasně poráží, vyplývá z dat Světové banky.

Makroekonomická data tedy argumenty pro euro neposkytují. Takže politikům, kteří by jednotnou měnu přesto rádi, nezbývá než zkusit najít argumenty alespoň v oblasti mikroekonomické. Někteří tak stále spatřují výhodu eura v tom, že si lidé – turisté – nebudou muset směňovat peníze při cestě do zahraničí.

Jenže kdo cestuje i jinam než mimo eurozónu, tedy po zbývajících 98 procentech světové pevniny, je na tuto „potíž“ zvyklý, má v mobilu nějaký ten Revolut nebo obdobnou on-line směnárnu a už to moc neřeší.

Argument, že euro usnadňuje směnu při cestě do zahraničí, je vlastně takové devadesátkové provinční retro. Něco jako zájezd autobusem do Chorvatska, kdy při zpáteční cestě delegát informačně zcela odříznutým navrátilcům shrnoval hlavní zpravodajské události z uplynulých 14 dní.

Nedostává-li se hodnověrných makro- ani mikroekonomických argumentů, zbývá politikům jediné. „Kopnout si“ do České národní banky (ČNB), Jenže to jde ztěžka, když víme, že současná hlava ECB málem skončila za mřížemi.

PSALI JSME:
Chorvatsko přijme euro. Pro Čechy tak může výrazně zdražit, až o desítky procent

Navíc tvrdit, že ECB by s ohledem na české potřeby prováděla lepší měnovou politiku než ČNB, i kdyby ji řídil skutečný expert, a ne právnička Lagardeová, je jako žít v přesvědčení, že si z e-shopu na dálku lze objednat lépe padnoucí konfekční oblek, než když vám krejčí vezme míry a ušije jej na míru. Může se to stát, ale není to moc pravděpodobné.

Euro před sebou „valí“ spoustu po léta neřešených problémů, překrývaných tištěním bilionů a dluhem. Fascinující tak je, že ti samí politici, kteří se v Česku tolik chytají za hlavu z toho, jak nás „Babiš zadlužil“, chtějí euro.

Takže zemi, jež má i po Babišovi veřejný dluh citelně pod úrovní 50 procent hrubého domácího produktu (HDP), by rádi přisoudili měnu celku, jehož celkový dluh se blíží hodnotě sta procent HDP.

Vzhledem k tomu, že se v současnosti chystá do eurozóny i třeba takové Bulharsko, je vlastně otázkou, co je eurozóna za celek. Vždyť eurem platí či budou platit třeba právě Bulharsko, dále Litva, Slovensko, Řecko nebo Kypr. Zato eurem v Evropě neplatí a platit jen tak nebudou a nechtějí Norsko, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko nebo Británie.

Vskutku eurozóna stále představuje elitní klub?

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Češi euru důvěřují, ale zároveň jsou jeho největšími odpůrci

Zavřít reklamu ×
  1. Žádný euro, ale ponechat korunu a pořádně se o ní starat! Přestat tisknout a přestat ji oslabovat!!! Prodat devizi a nakoupit zpět koruny, a euro bude ta chvíli za 15 Kč neli méně!

    • Kdybychom měli euro tak dlouhou jako Slováci, tak bychom dneska byli úplně někde jinde než Slováci. Euro bych bral okamžitě.

  2. Každý má jiný názor? Co je nejlepší? Já bych ponechal korunu. Je to symbol našeho státu.

  3. Vynikajici clanek, meli by si ho nekolikrat denne cist zastanci eura, aby pochopili, do ceho se zenou. Komu euro chybi, muze se za nim odstehovat,i my jsme meli a mame hodne pribuznych a znamych v zemich EU, ale i mimo ni

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.