
Podle experta na právo v oblasti fintechu a start-upů Filipa Murára z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr to české platformy doslova zachraňuje. Tuzemský upravující nové podmínky byl totiž přijat až v dubnu a včasné získání licencí tak bylo ohroženo. Pozice českých platforem tak mohly obsadit zahraniční firmy – díky tzv. jednotnému evropskému pasu stačí jediné povolení pro působení ve všech státech EU.
„Zákon, který byl přijat v souladu s nařízením EU č. 2020/1503 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování, přináší zcela nový regulatorní rámec pro poskytovatele crowdfundingových platforem,“ sdělil naší redakci již dříve Tomáš Jelínek, konzultant poradenské společnosti PKF Apogeo, s tím, že s regulací dochází k posílení ochrany investorů připívajících na projekty.
Na provozovatele crowdfundingu jsou nově kladeny podobné regulatorní požadavky, jako například na obchodníky s cennými papíry, investiční zprostředkovatele nebo poskytovatele platebních služeb. Zároveň nová regulace zásadně usnadní českým crowdfundingovým platformám vstup na zahraniční trhy a zároveň umožní českým investorům snadnou participaci na mezinárodních projektech.
Nutnost získání povolení České národní banky (v případě českých platforem, pozn. aut.) se tak posunulo o rok do 10. listopadu 2023. Komplexní regulaci musely všechny členské země implementovat do svých zákonů – v Česku se tak stalo až letos v dubnu. „Reálně se nestíhala povolení udělit,“ konstatoval Filip Murár.
Ilustrační foto: Depositphotos.com