Ceny jsou vysoké jak u ropy, tak i u plynu, což bude mít dosah i na elektřinu, jak je patrné z cen i u dalších komodit, které jsou vázány na dodávky z Ruska a Ukrajiny. Jak byste proti tomuto zvyšování bojoval?
To je dnes zásadní otázka, ale i otázkou příštích týdnů možná měsíců a let. Základní princip, pokud věříme na tržní ekonomiku, tak věříme na informační hodnotu cen a její roli v přizpůsobování se všech ekonomických subjektů, výrobců i spotřebitelů. Pokud nějakým způsobem do cenotvorby zasáhneme, například stropy či zafixováním cen, tak vlastně narušujeme zcela zásadní roli cen.

Víme, že centrální ekonomiky nefungovaly kromě jiného kvůli tomu, že vlastně nefungovaly cenové signály.
Plánovači nebyli schopni zajistit soulad nabídky a poptávky tím, že manipulovali umělé ceny.
Takže musíme být strašně opatrní v zásazích do zafixování cen energií, protože může dojít k tomu, že to skončí ještě hůř, že vlastně tady bude potom nedostatek energie a budeme muset nějakým způsobem, vždy nespravedlivým, rozdělovat toto omezené, ale relativně levné množství energie a to je už pozvání pro korupci.

Mně se zastropování cen nelíbí, jednak je to obrovský zásah do trhu. Kdybychom tady dotovali ceny třeba pohonných hmot, tak by sem na ně jezdili Němci a Rakušané, a přijdeme mi nefér, aby český daňový poplatník zastropovanou cenu dotoval přes státní rozpočet pumpařům a tankovali by za ni i příslušníci jiných zemí.
Řekl jste to správně. V podstatě v ekonomii není nic zadarmo. Takže jestliže začneme dotovat energie, tak někde jinde ty peníze budou nutně chybět. A ty peníze nepocházejí od nikoho jiného než od daňových poplatníků. Tam se nic nového nevytvoří.
Znamená to, že musíme ošetřit ty, na které by to dopadlo sociálně, ale to lze ošetřit nějakou fixní částkou, za niž by si mohli zajistit nezbytný otop a světlo. Ale není to o fixaci cen. A důležité je například nefixovat ceny, aby informační signál vedl ke snížení spotřeby energií, protože vysoká cena znamená nižší spotřebu a tedy i nižší potřebu zásobování, což znamená, že naše snížení spotřeby energií vlastně dopadá i na dovoz a tak na Rusko.

PSALI JSME:
Komu pomůže snížení spotřební daně u pohonných hmot?

U energetiky je ale informační váha cen jen omezená, protože se jedná o odvětví, které tenduje k monopolu nebo oligopolu. Je to odvětví, kde už existují regulační úřady, které ceny přece jenom upravují. I v tomto případě byste třeba nevolil možnost snížení sazby DPH, což je sice zase zásah do ceny, ale subjekty na trhu by mohly fungovat vlastně stejně s tím, že by stát jen vybral méně peněz?
Ceny energií a síťová odvětví jsou velmi složitou věcí. Když mluvíme o nárůstu cen energií, měli bychom se ptát, jaké to jsou ceny, jak dlouho do budoucnosti, jestli to jsou spotové, tj. okamžité, nebo nějaké ceny za rok a případně dále.
Nemyslím si, že to je případ monopolů, protože zdrojů energie je celá řada, alternativ dodavatelů zdrojů je dostatek na to, abychom to mohli do jisté míry nazývat konkurenčním prostředí, byť, jak jste říkal, je tam spousta regulovaných věcí.
A k vašemu konkrétnímu dotazu ohledně DPH. Samozřejmě, možné to je, ale na druhé straně čelíme deficitu, který se vláda až zoufalým způsobem snaží ukočírovat na rozumné míře. Budeme mít neočekávané a dodatečné výdaje oproti dopadu pandemie covid-19 na zdravotnictví, ale i na výdaje spojené s válkou.
To se nedá nic dělat. Válka většinou žere nejen soukromý majetek a příjmy, ale i veřejné statky. A když snížíme DPH, tak nám ubyde peněz, které ale potřebujeme. Byl bych ve snižování cen energií všem velice opatrný. Myslím si totiž, že peníze, které máme, bychom měli použít na pomoc těm, kteří si jiným způsobem pomoci nemohou.

PSALI JSME:
„Každá krize až zpětně vyvolává poptávku a vůli po řešení,“ říká šéf ERÚ Stanislav Trávníček

Viděli jsme, že již začala zasahovat Česká národní banka, která začala intervenovat na kurz koruny vůči euru, tak aby dál prudce neoslabovala. Jak hodnotíte toto opatření?
Možná bych rád připomněl, že nejsem makroekonom, takže se mě ptáte jako ekonoma, který nějaký názor samozřejmě má. Já to sleduji jako ekonom trhu práce s tím, že centrální banka se snaží stabilizovat prostředí aspoň v krátko a střednědobém období, aby nedocházelo ke zbytečným fluktuacím, které jsou pro malé subjekty drahé a proti kterým se nedá pojistit.
Ale banka to nemůže dělat dlouho, nemůže jít proti dlouhodobým trendům na trhu, a pokud válka bude trvat dlouho a problémy se budou stupňovat, je otázkou, jak do toho bude pasovat Evropa, Česká republika, kurz koruny versus euro versus dolar. Centrální banka nemůže vzdorovat věčně.

PSALI JSME:
ČNB intervenuje za silnější korunu

Zabýváte se trhem práce a teď jsme v situaci, kdy k nám přichází hodně uprchlíků z Ukrajiny. Náš trh práce je na to připraven docela dobře, protože jsme tady dlouhou dobu brečeli, že je nedostatek zaměstnanců a hodně neobsazených pracovních míst. Dívám se na to správně, nebo máte jiný pohled?
Ještě než vám odpovím, tak řeknu, že to co sledujeme je šílená tragédie Ukrajiny a pro osudy jednotlivých lidí je to strašná věc, a těm, kteří tam zahynuli, už nepomůže nikdo. Myslím, že v konečném důsledku, pokud nevypukne světová válka, do které bude zatažena i Česká republika, tak dojde k nějakému konci války.
Co to bude znamenat pro Ukrajinu, nebudeme to rozebírat, nejsme politologové. Bude to ale znamenat, že vysoký počet lidí z Ukrajiny zůstane v České republice natrvalo. Může se stát zázrak, že Ukrajina bude zcela osvobozena, začne být rostoucí zemí nekonečných příležitostí a že se všichni začnou vracet, jako se začali vracet lidi zpátky do Československa po roce 89.
Ale zatím by si na to vsadil málokdo, že to takhle šťastně dopadne. Já bych si to přál. Ale i když tomu nedojde, tak si myslím, že ti lidé jsou kulturně, jazykově i v úrovni vzdělání strašně podobní nám a že integrace po všech stránkách může být velice jednoduchá, pokud se udělá chytře, pokud na ni budeme od začátku myslet a pokud na ni dáme nějaké peníze. V konečném důsledku to může být win-win, tj. vítězné řešení nejen pro ty lidi a děti, ale i pro Českou republiku.

Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Většina firem chce zaměstnávat uprchlé Ukrajince, ale ne hned