„Každá krize až zpětně vyvolává poptávku a vůli po řešení,“ říká šéf ERÚ Stanislav Trávníček

Rozhovor
Téma energetiky je něco, co zajímá každého. Účty za energie mnoha lidem narostou a zastřešujícím tématem je určitě to, co se stala kolem Bohemia Energy. „Úřad, který zastupujeme, má úplně jiné poslání, než si laická veřejnost myslí,“ říká v rozhoru předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček, který energetiku vystudoval a věnuje se jí celý profesní život.
Předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Energetiku vystudoval a věnuje se jí celý svůj profesní život. Foto: BH Securities

Kdybyste se, pane Trávníčku, za Energetický regulační úřad (ERÚ) zpětně podíval na to, co se děli v souvislosti s koncem Bohemia Energy, udělali byste něco jinak se znalostí toho, co všechno to přineslo, anebo byste postupovali opět stejně?
Samozřejmě zpětně si já i Rada (Rada ERÚ, vedoucí orgán, pozn. red.) klademe otázku, zda bychom vůbec mohli udělat něco jinak a odpovím protiotázkou: „Změnilo se něco v legislativě, přidal nám někdo nové kompetence, kterými bychom mohli zasahovat do volného trhu a do podnikání dodavatelů?“ Nezměnilo.
Úřad, který zastupujeme, má úplně jiné poslání, než si laická veřejnost myslí. Energetický regulační úřad a jiné úřady v Evropě byly zhruba před 20 lety založeny proto, aby regulovaly určitou část trhu. Ale to není trh s komoditami, s elektřinou a plynem, je to část dopravy, tedy distribuční sítě. Když to řeknu velmi jednoduše, tak jsou to vlastně trubky a sítě. V těch máme kompetence a regulujeme ceny.
V té druhé části má regulátor pouze úlohu dohlížet na to, aby nebyly kladeny žádné překážky pro podnikání v odvětvích energetiky. Legislativa a prostor, který se tady vytváří i ze strany Evropské unie (a ten se pak promítá do našich zákonů), spěje k tomu, že v této oblasti by měl být trh volný a nemělo by tam docházet žádným zásahům.
To, co se stalo s Bohemia Energy, nesouvisí jen s lokálními podmínkami na českém trhu, ale souvisí to s celosvětovou energetickou krizí. I když možná jsme jedním z nejpostiženějších států v Evropské unii právě tím, že tady jeden podnikatel, respektive jedna skupina, nezvládla řízení svého rizika a svého portfolia, tak pořád to musíme vnímat v širším kontextu celosvětové krize, která na trhu je.

PSALI JSME:
Bohemia Energy končí. Domácnosti ale bez energií nezůstanou

Mohl někdo vůbec analyzovat a předpokládat že vývoj bude takový, jaký v současnosti vidíme?
To je poměrně složitá otázka. Řekl bych, že to nemohl nikdo předpokládat, byť teď někteří tvrdí, že to už věděli dávno předem, včetně krachu některých společností. Ale pokud by to věděli, tak na to mohli spekulovat, a buď jsou dnes miliardáři, nebo jsou to lháři.
Že ceny energií obecně na trzích v Evropě a u nás vzrostou, tak to se podle mého názoru vědělo, ale rozhodně se nevědělo, že to bude takhle prudce. To mohl predikovat pouze někdo, kdo by věděl, že bude existovat covid, že bude existovat spor mezi Ukrajinou a Ruskem, mohl to vědět někdo, kdo například predikoval věci, jako jsou velká zima minulého roku, zvýšená poptávka po uhlí a plynu v Asii a podobně.

PSALI JSME:
Palivové trhy na vzestupu, Čína nakupuje „za každou cenu“

Asi by musel dobře předpovídat i počasí…
Je to tak. Faktorů, které dnes ovlivňují ceny, je mnoho. Dříve se ceny komodit, mluvím o plynu a o elektřině, odvíjely z racionálních úvah a analýz. Kolik je kapacit, kolik je úzkých míst v Evropě, v systémech, v sítích, jaká teoreticky může být poptávka v zimě, v jaké jsme fázi ekonomického cyklu.
To jsou racionální úvahy.
Ale v dnešních cenách se odráží psychologie. Na začátku ledna nikdo nevěděl, že v nějaké asijské zemi vznikne problém kvůli zdražení plynu, který tam používají na pohon motorových vozidel a na topení. V tu chvíli si Evropa i svět uvědomily, že ta země je také producentem paliva pro jaderné elektrárny, který na trh dodává 40 procent. Co se stalo? Ze dne na den vzrostla cena paliva pro jaderné elektrárny o osm procent. To samozřejmě nikdo nepředpokládal.
Podívejme se na další věc, na zprávy v médiích, že do Evropy míří z USA deset tankerů se stlačeným zemním plynem. Ačkoliv skutečná pomoc je pro Evropu z hlediska množství nezajímavá, tak přesto v následujících hodinách a dnech klesla cena zemního plynu na trzích o dvacet procent. Ale i cena na rok 2023, což s tím nemá vůbec nic společného. Teď jsou ceny ovlivňovány nepředvídatelnými psychologickými faktory.

PSALI JSME:
Lidové bouře v Kazachstánu zdražují ropu i uran

Stále častěji se na trhu objevují i spekulativní obchody a zpráva, která by neměla mít tak velký vliv, vyprodukuje obrovský pohyb v ceně. Myslíte si, že spekulanti opravdu trh napadají, anebo se ceny komodit a energií odvíjejí hlavně od fundamentálních záležitostí?
Myslím, že tam hraje roli oboje – trh dnes reálně obsahuje spekulace i fundamenty. Například nezajištěnost dodávek na krátkodobých kontraktech na zemní plyn s Ruskem – to je realita, a projevuje se tím, že nabídka je nižší, než by měla být, nebo než byla v jiných letech.
Na druhou stranu se objevují i spekulace, které se týkají hlavně emisních povolenek. To je také jedna z velkých komponent, která ovlivňuje výslednou cenu. Názory jsou samozřejmě různé, někdo je popíračem dopadu, někdo zastáncem. Myslím si, že určitý vliv tam rozhodně je.

PSALI JSME:
Emisní povolenky EU pokořily další rekord

Kdybychom měli srovnat situaci v České republice se situací v Evropské unii, je to všude podobné, nebo jsou zde rozdíly?
My samozřejmě nejsme jedinou zemí, kterou postihly vysoké ceny energií. Různé státy využívají různé nástroje, jak dopady do cen konečným zákazníkům zmírnit. Evropská komise vydala 13. října soubor opatření, kde říká, jak je možné s dopady na konečné zákazníky bojovat, nebo jak je snížit.
Ale žádné z těch opatření není o tom, že by se mohlo zasahovat do velkoobchodního trhu.
Všechna opatření, která komise umožňuje, se diskutovala a jsou realizována jak nás, tak v jiných zemích. Například sociální programy, které vláda dotáhla do konce, jsou přesně jedním z opatření, která Evropská komise doporučuje.
Dalšími možnostmi a opatřeními jsou například snížení daní, to znamená snížení DPH, možným opatřením jsou například i přímé dotace zákazníkům. Třeba ve Francii zavedli vouchery pro každého jednotlivého zákazníka. Na Slovensku zase snížili poplatky, které jdou na obnovitelné zdroje, a to tím, že prodloužili jejich podporu o pět let.
To jsou různá opatření, u nás se o nich také diskutuje. I my jsme připravili soupis, diskutovali s minulou vládou a informovali tu novou, takže předpokládáme, že bude veden dialog. Nejsou to nějaká objemná opatření, myslím si, že některá by se dala poměrně dobře aplikovat v krátkém čase.

PSALI JSME:
Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně

Pane Trávníčku, máte energetiku vystudovanou, pohybujete se v oboru dlouhá léta… Kdybyste se jako skutečný profík podíval do historie – už něco podobného někdy stalo? Nebo je to opravdu výjimečná situace, o které se ještě dlouho bude mluvit?
V minulosti to bylo v roce 2009, kdy přestala dodávat společnost Moravia Energo. Ale nebylo to v období vysokých cen. Ta kauza je už za těch více než deset let pozapomenutá, ale i tehdy se stalo to, co teď. Nastoupila záchranná síť dodavatele poslední instance (DPI) a zákazníci postupně přešli ke standardním produktům. Bohužel, kumulace negativních faktorů, které dnes ovlivňují trh – a už jsou to i psychologické faktory –, tak je nevídaná za historii energetiky a za historii liberalizovaného trhu.

Myslíte si, že éra deregulace je už pryč a teď budeme více utahovat šrouby, tedy regulovat?
Je to poměrně zásadní otázka, která trápí ty, kteří se pohybují v energetice. Jak bude vypadat regulace? Bude o tom, jakou ji budeme chtít. Nemyslím nás jako regulační úřad, protože my si nemůžeme osobovat práva na regulaci svobodného trhu, my můžeme pouze navrhovat určité nástroje, které by přispěly k tomu, aby se situace neopakovala tak dramaticky, jako nyní.
Pokud budeme trh příliš regulovat, tak žádný trh nebude, a pro zákazníky to rozhodně nebude neznamenat zlevnění komodit. Bude to znamenat, že cena bude jedna a bude záležet na tom, kdo ji bude určovat a jakým způsobem bude mít dotyčný subjekt zajištěnou svou neotřesitelnou pozici. Nebo že ten subjekt bude pod nějakou tvrdou regulací.
Ale je to záležitost, která se týká celounijní evropské politiky a je to také otázka toho, jak se k tomu postaví politická reprezentace. My se budeme vždy řídit tím, jak budou vypadat zákony, a můžeme z našeho pohledu a s naší zkušenosti přispět k navrhování opatření a říkat svůj názor.
Ze zkušenosti, kterou teď máme, si myslím, že minimálně bychom měli zavést nějaké povinnosti do zákonů, jako jsou monitorování stavu, automatické povinnosti zveřejňování informací o tom, jak na tom obchodníci jsou.

PSALI JSME:
Výzvy nové vlády

Když mluvíte o těch opatřeních, tak u nás – ve finančním sektoru – již vlastně všechna zavedena jsou, a to možná ještě v daleko tvrdší podobě.
Určitě jsou, ale vůbec nemůžeme srovnávat stav, který je dnes v bankovnictví nebo finančnictví, s tím, co je v energetice. A vy, pane Křečku, sám určitě víte, kdy došlo k utažení pravidel ve vašem expertním sektoru.

Po roce 2008, po krizi, samozřejmě.
Každá krize teprve až zpětně vyvolává poptávku a vůli po řešení. Někteří nám dnes vyčítají, proč jsme nechtěli kompetence. Ale posledních dvacet let máme v energetice otevřený trh a ten měl být volný. Žádná krize se nekonala, proto ani nebyla ochota svazovat obchod, dodávky. Kdyby v té době kdokoliv přišel s většími kompetencemi pro regulační úřad, se zlou by se potázal.

Také si myslím, že by se to s regulacemi nemělo přehánět, protože každá regulace vytváří náklady. A když se nějaké odvětví příliš přereguluje, tak to pro koncového zákazníka nebude znamenat nic dobrého. Myslíte, že by měla být regulace volnější?
Domnívám se, že určitá míra úprav by měla nastat, ale osobně nejsem pro tvrdé zásahy. Buď chceme volný trh, anebo chceme monopolního dodavatele, nějakého single-buyera, ale to je na politické vůli. My můžeme říkat svůj názor, ale budeme se řídit tím, co nám příslušné předpisy umožní.

PSALI JSME:
Cesta ode zdi ke zdi není pro trh s elektřinou řešením, shodují se odborníci

Kvůli obnovitelným zdrojům bude třeba více investovat do přenosových sítí a to má pak vliv na tu regulovanou složku ceny. Za tu odpovídá ERÚ. Jak se situace bude dál vyvíjet?
Pokud mluvíme o regulovaných složkách ceny, které přímo můžeme ovlivnit, tak je to distribuce elektřiny a plynu, přenos elektřiny a přeprava plynu. Regulovaná cena mezi roky 2020-2021 klesla, mezi roky 2021-2022 mírně vzrostla.
U elektřiny, u té části dopravy elektřiny, vzrostla o nějakých 3,4 procenta a u plynu o 2,7 procenta. Je to výrazně pod očekávanou mírou, a to přestože řada vstupů, které se kalkulují do ceny, roste. Například ceny materiálů, mědi, plastů, které vzrůstají v posledních letech a měsících o desítky nebo stovky procent.
Aby distribuční sítě, ať už plynárenské anebo elektrické, fungovaly optimálně a aby nedocházelo k problémům, až řekněme k blackoutům, je třeba v budoucích letech z hlediska bezpečnosti, spolehlivosti dodávek do nich dále investovat.
Dále zcela nezbytně musí přijít vyšší investice do sítí, aby se dalo vyhovět národním a evropským politikám spojeným s decentralizací, aby se daly zapojit nové zdroje do sítí, aby vznikly energetické komunity, aby bylo možno využívat nové prvky agregace, akumulaci atd. To všechno přinese velké investice.

PSALI JSME:
Evropě hrozí série blackoutů, varuje expert

Jaké jsou hlavní faktory, které budou určovat ceny na energetickém trhu?
Co dnes ovlivňuje ceny na trzích, je poměrně známé. První záležitostí je plyn, nezajištěný v rámci krátkodobých i dlouhodobých kontraktů. U dlouhodobých kontraktů se to nějakým způsobem plní, ale ukazuje se, že asi nejsou dostatečné.
Proč není dostatečná dodávka, souvisí s tím, jak se vyvíjí poptávka po covidu. Jak všichni víme, vzrostla poptávka po zboží i službách a k tomu jsou potřeba energie v celém světě. Asie potřebuje uhlí, potřebuje plyn, stahuje si i zdroje, které původně mířily do Evropy.
Další záležitosti se týkají vnitřní politiky Evropské unie. Myslím si, že nezanedbatelnou úlohu má rozhodnutí Německa ukončit provoz jaderných elektráren. Tři jaderné zdroje skončily na konci minulého roku, tři mají skončit letos. V Německu už nebude žádné jádro.
Pak byly také na konci loňského roku v Německu diskuze, kdy má skončit výroba elektřiny z uhlí. Mluvilo se o roku 2038 jako u nás, mluvilo se o roce 2050, a nakonec je to rok 2030. Takže i to přispělo k vysokým cenám právě na konci loňského roku.
Záležitosti, jako je počasí a podobně, jsou zjevné, ty nikdo nedokáže pořádně predikovat. Německo je, pokud jde o počasí, velmi závislé na tom, jak se tam dnes vyrábí elektřina – hlavně ve větrných elektrárnách. Pokud vítr dostatečně nefouká, tak to okamžitě ovlivňuje ceny v celé Evropě. Musí se startovat zdroje, které dokáží poptávku pokrýt, což jsou hlavně plynové elektrárny.

PSALI JSME:
Nová německá vláda zdraží elektřinu a plyn i Čechům

V čem přesně spočívá ochrana spotřebitele, kterou vykonává ERÚ?
Ochrana spotřebitele, kterou vykonáváme, nemůže být vykonávána libovolně. Ochrana spotřebitele je jedním z prvků, který je v zákoně jako jakási preambule. A zrovna tak je tam také ochrana oprávněných zájmů licencovaný subjektů, to znamená dodavatelů, ale ani v jejich případě nemůžeme postupovat jakýmkoliv způsobem. Musíme se dívat na to, jak jsou koncipována příslušná, jednotlivá a konkrétní ustanovení, která jsou v energetickém zákoně, nebo v zákoně o ochraně spotřebitele. Nemůžeme vynucovat něco, co v zákonech chybí.
Ochrana spotřebitele se teď hodně dává do kontextu s tím, že ukončil činnost jeden velký a řada menších dodavatelů. My ale v rámci ochrany spotřebitele ani v rámci jiných našich kompetencí nemáme žádné oprávnění k tomu, abychom zasahovali do nákupních strategií firem, které způsobily to, že nezvládly svoji situaci a odstoupily z trhu.
Když se podíváme na to, jakou ochranu spotřebitele konkrétně vykonáváme, tak je to zrovna příklad společnosti Bohemia Energy nebo i jiných, kde jsme v minulosti uložili sankce a pokuty, jak nám ukládá zákon. Ale za úplně jiné prohřešky. Například za to, že dodavatelé se nechovali korektně při uzavírání smluv se zákazníky, že nedodržovali cenová ujednání, že postupovali agresivním způsobem, když např. vymáhali od zákazníků podpisy smlouvy.
To jsou agresivní, klamavé obchodní praktiky. V tom je naše ochrana zákazníka. A při porušení příslušných předpisů, které ochranu zákazníka přímo definují, jsou jediným trestem pokuty. Vůbec to nesouvisí s tím, co ti obchodníci, kteří odešli z trhu, udělali. Tedy, že nezvládli své obchodní záležitosti. Tam, bohužel, naše ochrana zákazníka nesahá.

PSALI JSME:
Jednoho obětního beránka nehledejme: Jaké jsou hlavní příčiny vysokých cen energií?

Myslím, že asi největší problém spočívá v tom, že mnoho lidí se dostalo do režimu DPI, dodavatele poslední instance, a ani to by asi nebyl problém, kdyby v daném režimu nebyly tak astronomicky vysoké ceny. Jak se ceny v režimu DPI stanovují a je možné je nějak snižovat?
Ceny v rámci dodávky dodavatele poslední instance se stanovují způsobem takzvané věcně usměrňované ceny. Není to tak, že by úřad, pokud o to sám dodavatel nepožádá, mohl stanovit nějakou konkrétní výši ceny. Ta je usměrňována určitými podmínkami, které jsou ve vyhlášce nebo v cenovém rozhodnutí, a v podstatě říká, jaké náklady a jaké složky může mít cena dodavatele poslední instance.
Je třeba si uvědomit, že ze zákona přímo vyplývá, že dodavatel poslední instance má nárok na přiměřené náklady, ale i na určitou marži. To ale nesouvisí s tím, proč je cena tak vysoká. To souvisí právě s celoevropskou krizí na trhu s energiemi a vysokými cenami, které teď panují. Dodavatel tvoří cenu tak, že nakupuje na velkoobchodních trzích elektřinu nebo plyn za aktuální ceny.
Ceny, které jsou v posledních měsících na světových trzích, jsou opravdu extrémní. Nemůžeme proto srovnávat to, co dodavatelé nabízejí zákazníkům např. v produktech na jeden nebo na dva roky, s tím, co nyní nabízejí svým zákazníkům v režimu DPI. Když jim zákazníci spadnou do záchranné sítě, oni pro ně musí nakoupit na příští měsíc a ani neví, kolik zákazníků jim zůstane.

PSALI JSME:
Zákazníci Bohemia Energy v režimu dodavatele poslední instance by už neměli vyčkávat

Pane předsedo, když už se někdo dostane do režimu DPI a chtěli bychom mu poradit, co je v tu chvíli nejvhodnější dělat, co bychom mu mohli poradit?
My jako regulační úřad od začátku zákazníkům říkáme, že mají co nejrychleji vystoupit z dodávky od dodavatele poslední instance hlavně proto, že na trzích jsou dnes ceny opravdu vysoké. A to jsou hlavně ceny krátkodobých produktů, kterými dodavatelé poslední instance zajišťují dodávku na následující měsíce a dny.
Za měsíce listopad a prosinec se nám jednáním s dodavateli podařilo snížit zálohy DPI na polovinu s tím, že se předpokládalo, že všichni zákazníci z toho režimu postupně odejdou. Teď v lednu nejenže jsou vysoké ceny, ale už také vypršela dohoda o snížení záloh. Čili zákazníci, kteří v režimu DPI zůstali, jsou opravdu ve velkém problému.
Chápu ale, že řada odběratelů, kteří zůstali v dodávce dodavatele poslední instance, může být v nějaké ohrožené skupině zákazníků, která opravdu není schopná pracovat s internetem, rozumět tomu, co to je změnit dodavatele, byť osvěta stále běží.
Vyvíjeli jsme programy v rámci Svazu měst a obcí, sdružení místních samospráv, kde jsme školili pracovníky, aby mohli přímo oslovovat seniory a podobné skupiny obyvatel, kteří nejsou schopni sami proceduru (přechodu z DPI, pozn. red.) zvládnout. Zároveň jsme se zaměřovali na informační kampaně, jak postupovat ve změně dodavatele. Doufám, že v dodávce dodavatele poslední instance nezbyde ideálně nikdo, anebo co nejméně spotřebitelů.

PSALI JSME:
Platíte vysoké zálohy na energie? Zkuste energetické devatero

Pane předsedo, určitě vám patří velký dík za to, že ERÚ udělal změnu v energetickém zákoně a začal bojovat s energošmejdy. Co se v tom boji všechno udělalo a v čem jsou již domácnosti chráněny?
Jakmile se ERÚ začal dozvídat o těchto zprostředkovatelích, začali jsme vyvolávat poptávku po tom, aby i tato část trhu byla pod naším dohledem. Koncem loňského roku byl konečně prosazen energetický zákon ve znění, které pojímá pod svoji jurisdikci tzv. energošmejdy, lépe řečeno zprostředkovatele. Jsem velmi rád, že se to podařilo, ale byl to boj, který trval tři, možná čtyři roky.
Podle novely energetického zákona budou muset být zprostředkovatelé evidováni, respektive registrováni, u našeho úřadu. To začne fungovat od letošního července. Zároveň nám byl svěřen dozor nad tím, jakým způsobem zprostředkovatelé na trhu působí.
Budeme mít nástroje a budeme moci zjišťovat, jestli je jejich chování vůči spotřebitelům adekvátní a případně zprostředkovatele sankcionovat, anebo pokud budou vyhodnocena závažná porušení, tak jim bude moci odejmout registraci a znemožnit další podnikání.

Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Novela energetického zákona reaguje na praktiky „energetických šmejdů“

Zavřít reklamu ×
  1. Do ERÚ místo toho žvanícího panáka tam dejte zpátky Alenu Vitáskovou., jinak se nikam nepohnem.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Silné inflační tlaky v Evropě přetrvávají

Tento týden zveřejněné ekonomické indikátory potvrdily přetrvávající silné inflační tlaky, zároveň ale i pokračující růst ekonomik v průběhu prvního letošního čtvrtletí. Ceny průmyslových výrobců jak v ČR, tak i …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Michael Žantovský: „Velká hra se bude odehrávat v jihovýchodní Asii“

Rozhovor
Uspořádání po světové a studené válce je pryč. „Myslím si, že je zřejmé, že až, jak doufám, skončí to poslední Putinovo vojenské dobrodružství katastrofou nebo přinejmenším neúspěchem pro Rusko, tak oblast, kde se bude odehrávat to, čemu diplomati říkají velká hra, tak to je přesně oblast Jihovýchodní Asie,“ říká v rozhovoru Michael Žantovský.