Druhé zaměstnání
Prvním z případů, kdy zaměstnavatel nebude za zaměstnance odevzdávat daňové přiznání, je práce pro více zaměstnavatelů najednou. Roli přitom nehraje ani velikost úvazku. Takže, i když budete pro jednoho zaměstnavatele pracovat na plný úvazek a u druhého na 0,2 úvazku, ten první za vás daňové přiznání vyplňovat nebude.
Jedinou výjimkou, kterou zákon o dani z příjmů (č. 586/1992 Sb.) povoluje, je brigáda na dohodu. Tehdy se daň sráží rovnou (nikoliv zálohově), takže se pak ani nepromítá do daňového přiznání. Pamatujte, že i příjmy z brigády se někdy vyplatí zahrnout do daňového přiznání. Kdy? Pokud by vám s jejich započtením vznikl nárok na vyšší vratku daně (to však budete muset řešit sami, ne skrze zaměstnavatele).
IČO na vedlejší činnost
Druhým z případů, kdy se zaměstnanec musí o své daňové přiznání postarat sám, je podnikání jako vedlejší příjem (podrobnosti v §7 zákona o daních z příjmů). Pokud je zaměstnanec zároveň člověkem s IČO, přiznání k dani z příjmu si zajišťuje sám, i se všemi dalšími náležitostmi, jako jsou přehledy pro zdravotní pojišťovnu a pro ČSSZ.
Další příjmy podléhající zdanění – pronájem, investice aj.
V roce, kdy má zaměstnanec příjem i z jiné činnosti než pracovní (příjmy podle § 8 až § 10 zákona o dani z příjmů), si musí daňové přiznání také vyplnit sám. Do konce roku 2022 platí hranice 6 000 Kč za rok. Jakmile je překročena, zaměstnanec si musí daňové přiznání podat sám, a tento příjem do něj zanést. Od roku 2023 se hranice posunula na 20 000 Kč.
O jaké příjmy jde? Například:
- Z pronájmu,
- z kapitálového majetku (jakmile příjmy z něj převýší vstupní náklady),
- z prodeje investice, která neprošla časovým testem.
Jestliže máte příjem z prodeje movité či nemovité věci, přesahující 15 000 korun (resp. 50 000 Kč od r. 2023), i ten je nutné do daňového přiznání zahrnout. A opět to nemusí činit zaměstnavatel. Výjimkou jsou příjmy z prodeje, na něž se vztahuje osvobození od daně (typicky prodej nemovitosti při splnění podmínek daných zákonem o dani z příjmů v § 4).
Kdy je výhodou, že s daňovým přiznáním umíte sami nakládat
Co znamená „sami nakládat“? Nikoliv sami vyplnit, s vyplněním přiznání spolehlivě pomůže daňový poradce. Ale spíše sami odevzdat nebo sami najít v on-line finančním úřadu starší verze daňového přiznání a umět si stáhnout jejich kopie. K čemu je taková dovednost dobrá?
Finanční úřad není jediným subjektem, který zachází s daňovými přiznáními. Na druhém místě jsou poskytovatelé finančních služeb, na třetím pak poskytovatelé služeb založených na pravidelných úhradách. Co z toho pro vás plyne?
Kopii daňového přiznání s výhodou využijete například při žádosti o větší půjčku (v řádu stovek tisíc Kč). Zatímco pro nižší částky půjček stačí výpisy z účtů, jakmile překročíte hranici cirka 300 tisíc korun, už si banka či úvěrová společnost vyžádají písemné potvrzení o příjmu.
Abyste nemuseli čekat na potvrzení od zaměstnavatele, z on-line finančního úřadu si stáhnete kopii vašeho daňového přiznání – a máte vystaráno. Navíc se poskytovatelé při posuzování žádostí o úvěr neomezují jen na peníze ze zaměstnání. Jsou-li v daňovém přiznání i jiné příjmy, třeba z pronájmu, ze sociálních dávek, započítají je taktéž. Benefitem navíc se pak stane i fakt, že zaměstnavatel o vašem zadlužení nebude vědět.
Jak to bude s odpočty z hypotéky nebo úvěru ze „stavebka“?
Splácíte hypotéku či úvěr ze stavebního spoření? Úroky si můžete odečíst od základu daně. Pokud bude zaměstnavatel vstřícný, udělá to za vás – stačí mu dodat doklady. Ale není to jeho povinností. Může vám třeba jen vypracovat všechny podklady k daňovému přiznání. A vy pak jen sami dodáte odečítané úroky (podle informací od banky), dopočítáte přeplatek, a přiznání odešlete k finančnímu úřadu.
Změnili jste zaměstnání?
Specifickým případem je změna zaměstnavatele. Pokud na sebe obě zaměstnání navazují, můžete být bez starostí. Všechny ostatní situace mohou vést ke vzniku povinnosti podat si daňové přiznání sami. Více se o tom píše v článku Změnili jste loni zaměstnání? Možná letos musíte podat daňové přiznání.
