Letošní srpnový schodek státního rozpočtu zhruba odpovídá pandemickému roku 2020

Analýza
Podle údajů ministerstva financí zveřejněných ve čtvrtek stát do konce letošního srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 miliardy korun, což je obdobný výsledek jako v srpnu 2020. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 66,9 miliardy Kč, což odráží vyšší daňové příjmy.
Schodek státního rozpočtu za letošní srpen zhruba odpovídá pandemickému roku 2020. Ilustrační foto: Vláda ČR

Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším daňovým příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 77 miliard korun souvisel zejména s vyšším inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, ale také DPH, DPPO, DPFO a spotřebních daní.

U příjmů z EU bylo sice do konce srpna vyčerpáno pouze 37,7 procenta celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 59,6 %, pozn. aut.), ministerstvo financí však sdělilo, že nerovnoměrný tok evropských peněz momentálně negativně zkresluje saldo státního rozpočtu o zhruba 17 miliard korun a ve druhé polovině roku by mělo dojít k vykompenzování tohoto efektu.

PSALI JSME:
Vysoká inflace je pro Fialovu vládu požehnáním

Zvýšení výdajů (o 10,1 mld. Kč) bylo spojeno především s nárůstem kapitálových výdajů a sociálních dávek. Běžné výdaje se jako celek oproti loňsku hlavně vlivem absence výplat pandemických kompenzací snížily, viditelně však narostly sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly vlivem vysoké inflace valorizovány a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 28,6 miliardy Kč.

K vyšším výdajům v sociální oblasti však přispělo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Meziročně vyšší o 2,6 miliardy Kč byly i výdaje na obsluhu státního dluhu, na které bylo do konce srpna vynaloženo již 28,2 miliardy korun.

To je důsledkem rostoucích výnosů státních dluhopisů, což souvisí s vysokými inflačními tlaky, na které centrální banky reagovaly zvyšováním úrokových sazeb. Výrazný byl také meziroční nárůst u kapitálových výdajů (+ 16,3 mld. Kč), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

PSALI JSME:
Vnější pozice Česka se dále zhoršuje

Výsledek rozpočtu v letošním roce bude záviset hlavně na objemu vládní pomoci na boj s vysokými cenami energií a také dodávkách plynu. Vláda sice představila novelu letošního rozpočtu, který počítá pro letošek se schodkem ve výši 330 miliard korun, nedávný opětovný nárůst cen plynu a elektřiny však může vyvolat nutnost rozšíření původně uvažované podpory pro domácnosti a firmy.

Podle naší predikce by měly dodatečné příjmy související s vysokým růstem nominálního hrubého domácího produktu (HDP) nasměřovat letošní deficit k 320 miliardám korun, avšak klíčovým předpokladem tohoto scénáře je výraznější nenarušení dodávek plynu do Evropy. Rizika jsou tak vychýlena směrem k hlubšímu schodku.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Vývoj běžného účtu platební bilance korunu nepodporuje

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Euru se na žádné frontě příliš nedařilo

Po úterní vlně optimismu, která se přehnala finančními trhy, byla ve středu situace na trhu klidnější, euro své úterní zisky korigovalo. Kurz USD/EUR se tak nad paritu nepodíval, naopak se během úterní evropské …

Sazby hypoték v říjnu opět nepatrně klesly

Průměrná nabídková sazba hypoték v říjnu podruhé v řadě nepatrně klesla. Průměrná nabídková sazba hypoték za poslední měsíc (září) klesla o tři bazické body a k 3. říjnu činila 6,20 procenta ročně. Vyplývá to …

Daň z mimořádných zisků je ekonomický nesmysl

Vláda sice teprve projedná detaily, jedno je ale jisté: Financovat zastropování cen energií má pomoci daň z mimořádných zisků uvalená především na výrobce energie. Podle prvních náznaků se má pohybovat mezi 40-60 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.