Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším daňovým příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 77 miliard korun souvisel zejména s vyšším inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, ale také DPH, DPPO, DPFO a spotřebních daní.
U příjmů z EU bylo sice do konce srpna vyčerpáno pouze 37,7 procenta celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 59,6 %, pozn. aut.), ministerstvo financí však sdělilo, že nerovnoměrný tok evropských peněz momentálně negativně zkresluje saldo státního rozpočtu o zhruba 17 miliard korun a ve druhé polovině roku by mělo dojít k vykompenzování tohoto efektu.
Zvýšení výdajů (o 10,1 mld. Kč) bylo spojeno především s nárůstem kapitálových výdajů a sociálních dávek. Běžné výdaje se jako celek oproti loňsku hlavně vlivem absence výplat pandemických kompenzací snížily, viditelně však narostly sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly vlivem vysoké inflace valorizovány a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 28,6 miliardy Kč.
K vyšším výdajům v sociální oblasti však přispělo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Meziročně vyšší o 2,6 miliardy Kč byly i výdaje na obsluhu státního dluhu, na které bylo do konce srpna vynaloženo již 28,2 miliardy korun.
To je důsledkem rostoucích výnosů státních dluhopisů, což souvisí s vysokými inflačními tlaky, na které centrální banky reagovaly zvyšováním úrokových sazeb. Výrazný byl také meziroční nárůst u kapitálových výdajů (+ 16,3 mld. Kč), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Výsledek rozpočtu v letošním roce bude záviset hlavně na objemu vládní pomoci na boj s vysokými cenami energií a také dodávkách plynu. Vláda sice představila novelu letošního rozpočtu, který počítá pro letošek se schodkem ve výši 330 miliard korun, nedávný opětovný nárůst cen plynu a elektřiny však může vyvolat nutnost rozšíření původně uvažované podpory pro domácnosti a firmy.
Podle naší predikce by měly dodatečné příjmy související s vysokým růstem nominálního hrubého domácího produktu (HDP) nasměřovat letošní deficit k 320 miliardám korun, avšak klíčovým předpokladem tohoto scénáře je výraznější nenarušení dodávek plynu do Evropy. Rizika jsou tak vychýlena směrem k hlubšímu schodku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
