V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019.
Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod třemi procenty HDP. Výdaje byly ke konci července meziročně vyšší o 16,9 miliardy korun (1,3 %). Oproti loňsku rostly výdaje na sociální dávky (+23,6 mld. Kč), kde se promítá valorizace starobních důchodů.
Viditelně vyšší byly meziročně rovněž výdaje v kapitolách neinvestičních transferů státním fondům (+20,6 mld. Kč) nebo fondům veřejného zdravotního pojištění. O 22 procent (+8,6 mld. Kč) meziročně narostly také výdaje na obsluhu státního dluhu. Z neinvestičních transferů podnikatelům (-41,4 mld. Kč) naopak vypadly loňské kompenzace vysokých cen energií.
Příjmy vzrostly za prvních sedm měsíců meziročně o 38,8 miliardy korun (+3,6 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+35,6 mld. Kč), daň z neočekávaných zisků (+18,2 mld. Kč), DPFO (+13 mld. Kč) a spotřební daně (+8,6 mld. Kč). Pozitivní vývoj váhově nejvýznamnějšího výběru pojistného na sociální zabezpečení (+9 % y/y) patrně odráží solidní růst mezd.
A rovněž daňové změny platné od začátku letošního roku (znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců, zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ, pozn. aut.). Ani to ale nestačilo v rámci důchodového systému na pokrytí výdajů na starobní důchody. Ty totiž byly v úhrnu od začátku roku o 34 miliardy korun vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění.
Navzdory poměrně vysokému průběžnému schodku je podle nás celoroční deficit státního rozpočtu ve výši 250 miliard korun stále dosažitelný. K jeho zmírnění letos přispívá konsolidační balíček i zrušení opatření souvisejících s vysokými cenami energií. Svou roli však sehraje i postupný růst domácí ekonomiky.
Byť bude velmi pravděpodobně výrazně pomalejší než 2,3 procenta, s nimiž v srpnu loňského roku při sestavování rozpočtu počítalo ministerstvo financí. Bilance rizik je z našeho pohledu vychýlena spíše směrem k hlubšímu schodku, a to jak s ohledem na nižší ekonomický růst, tak i diskutované návrhy na zvyšování platů státních zaměstnanců ještě v letošním roce nad rámec schváleného rozpočtu.
Schodek veřejných financí se letos podle nás sníží viditelně pod tři procenta HDP. Za předpokladu deficitu státního rozpočtu ve výši 250 miliard korun by se saldo veřejných financí podle našeho odhadu mohlo zmírnit z loňských -3,5 na -2,2 procenta HDP.
V příštím roce se podle našeho odhadu deficit veřejných financí zmírní na rovná dvě procenta HDP. Dluh veřejného sektoru v poměru k hrubému domácímu produktu podle našeho odhadu v období let 2024-2027 poroste v průměru o 0,8 procentního bodu ročně, aby v roce 2027 dosáhl 45,6 procenta HDP.
Relativně pozitivní výhled vývoje tuzemských veřejných financí přispívá k tomu, že ČR nadále disponuje vůbec nejlepším ratingem v rámci regionu střední a východní Evropy a jeho výhled je od letošního února u všech klíčových ratingových agentur na „stabilní“ úrovni. To má za následek i relativně nižší náklady na obsluhu státního dluhu.
Strukturální nerovnováha veřejných financí přetrvává, zákon ke konsolidaci zavazuje i příští vládu. Přestože konsolidační balíček zmírnil nesoulad mezi příjmy a výdaji veřejných financí, strukturální deficit zůstává okolo dvou procent HDP.
Zákonem stanovené limity pro strukturální salda se však v následujících letech zpřísňují z výchozích 2,75 procenta pro letošní rok až do roku 2027 ročně o 0,5 procentního bodu. Příští vláda tedy podle platného znění zákona bude muset v konsolidaci veřejných financí pokračovat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
