Jak se rok 2022 přehoupne do roku 2023, tlak na jen a japonský finanční systém opět narůstá na globální krizi likvidity, kterou zahájilo kruté zpřísňování politiky Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) a vyšší výnosy amerických státních dluhopisů.

S nástupem roku 2023 se znovu zvyšuje tlak na jen i na japonský finanční systém, protože zpřísňování politiky Fedu a růst výnosů amerických vládních dluhopisů přináší globální krizi likvidity. Zpočátku situaci řeší BoJ a ministerstvo financí zpomalením měnových intervencí.

PSALI JSME:
Šokující předpovědi 2023: Válečná ekonomika

Když utratí víc než polovinu rezerv, intervence úplně zastaví, protože si uvědomí, že japonské finance čelí existenční hrozbě. Kurs dolaru k jenu ale stoupá na 160, potom na 170 a protesty veřejnosti proti rostoucí inflaci jsou čím dál razantnější. Je jasné, že si krize žádá odvážný nový krok. Dolar k jenu překoná 180 a vláda s centrální bankou se vrhnou do akce.

Nejprve oznámí, že bude dolar k jenu zafixován na 200. Má jít o dočasné opatření s dosud neurčenou dobou platnosti, které umožní restart japonského finančního systému. K tomu patří i to, že BoJ explicitně monetizuje všechny dluhopisy ve svém držení, takže jí žádné nezbydou.

PSALI JSME:
Svět má další problém – příliš silný dolar

Kvantitativní uvolňování spolu s monetizací se prodlužuje tak, aby odlehčilo japonskému státnímu dluhu. Existuje však plán postupného útlumu v průběhu následujících 18 měsíců. Díky tomu se státní dluh začne snižovat.

Cílem je srazit jej na konci této operace na 100 procent hrubého domácího produktu (HDP), což znamená redukci o víc než polovinu. Pak se základní sazba BoJ zvýší na jedno procento a je zcela ukončeno řízení výnosové křivky, což umožní změnu desetileté sazby na dvě procenta.

PSALI JSME:
Japonské ponaučení

Banky jsou podle potřeby rekapitalizované tak, aby nedocházelo k insolvencím, a daňové stimuly pro repatriaci obrovských japonských úspor ze zahraničí přinesou zpět k japonským břehům biliony jenů. Zároveň dochází k oživení japonského vývozu.

V důsledku toho klesne reálný japonský HDP kvůli nižší kupní síle o osm procent, zatímco nominální HDP kvůli růstu životních nákladů o pět procent stoupne. Japonsko se však vrátí na stabilní trajektorii a nabídne lákavý model řešení krize, až k něčemu podobnému nevyhnutelně dojde i v Evropě a nakonec i ve Spojených státech.

Autor je měnový analytik Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Během tří let bude Česko ekonomicky výkonnější než Japonsko, prognózuje MMF