Zveřejněn byl také stav devizových rezerv centrální banky ke konci srpna, který dosáhl 142,3 miliardy eur a od konce června se snížil o dalších 3,9 miliardy eur. Stav devizových rezerv však kromě intervencí ovlivňují i výkyvy kurzu a výkonnost aktiv v bilanci centrální banky. Očekáváme, že ČNB bude muset na trhu zůstat přítomna i nadále.
Jeden z klíčových fundamentů pro korunu v podobě úrokového diferenciálu se totiž začal na pozadí rostoucích tržních úrokových sazeb v eurozóně při současném poklesu těch domácích výrazně snižovat.
Měřeno rozdílem dvouletých úrokových swapů se oproti červencovému maximu, kdy domácí výnosy převyšovaly ty z eurozóny o přibližně šest procentních bodů, zmenšil úrokový diferenciál na aktuálních 4,5 procentního bodu.
Tlaky na oslabení koruny budou podle nás spolu s celkově proinflačním vyzněním bilance rizik poslední prognózy centrální banky jedním z důvodů, proč by mohla bankovní rada navzdory holubičí většině přistoupit ve čtvrtém čtvrtletí k dalšímu navýšení základních sazeb.
