Zpět kurz srazila silná americká data, zejména pokud jde o spotřebu domácností a trh práce (ADP report, pozn. aut.), aby trend opět otočila nečekaně vyšší německá inflace zmírňující trajektorii očekávaného poklesu úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky (ECB).
Meziroční dynamika německých spotřebitelských cen (HICP) nečekaně silně vystřelila ze zářijových 1,8 procenta nad dvouprocentní cíl, když dosáhla 2,4 procenta. Zároveň přišla horší data z tamního trhu práce, když počet nezaměstnaných Němců se zvýšil výrazněji, než čekal tržní konsensus. Na samotné zvýšení míry nezaměstnanosti ze stávajících 6,1 procenta to ale nestačilo.
Předběžná data ukázala na nadkonsensuální mezičtvrtletní růst HDP v eurozóně během letošního třetího čtvrtletí o 0,4 procenta. Trh přitom čekal pouze +0,2 procenta. Silnou dynamiku vykázalo Španělsko (+0,8 %), pozitivně překvapila i Francie (+0,4 %), které pomohlo pořadatelství olympijských her.
A ve finále potěšilo i Německo mezikvartálním růstem o 0,2 procenta, čímž se vyhnulo technické recesi. Tady je ale třeba upozornit na sestupnou revizi za letošní druhé čtvrtletí, a to z původních -0,1 procenta na -0,3 procenta.
Zklamáním pak byla Itálie, která mezičtvrtletně stagnovala. Evropské indikátory důvěry z dílny Evropské komise za říjen ale příliš optimismu na trh nepřinesly, zejména při pohledu na složku nálady v průmyslu.
Ze Spojených států jsme se dočkali nepatrně nižšího růstu HDP za letošní třetí čtvrtletí, jeho struktura ale vyzněla proinflačně. Mezičtvrtletní anualizovaná dynamika HDP Spojených států zpomalila ze tří procent ve druhém kvartálu na 2,8 procenta ve třetím čtvrtletí, když trh čekal v průměru o desetinu vyšší číslo.
Spotřeba amerických domácností ale konsensus výrazně překonala, když dosáhla silných 3,7 procenta. A nad tržními očekáváními vyšel i jádrový PCE index (index spotřebitelských cen, pozn. red.) za třetí kvartál.
V neposlední řadě je třeba zmínit velmi pozitivní výsledek ADP reportu indikující za říjen vysoký počet nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru. Před pátečními statistikami z amerického trhu se tak jedná o významné povzbuzení.
I česká koruna se ve středu proti euru pohybovala víceméně bez trendu na relativně slabších úrovních, když oscilovala mezi 25,32 až 25,40 CZK/EUR. Z domova jsme se dočkali předběžného odhadu HDP za třetí čtvrtletí letošního roku.
Ve srovnání s maďarským mezičtvrtletním poklesem o 0,7 procenta znamenal zveřejněný růst o 0,3 procenta v podstatě skvělý výsledek, nicméně byl pod průměrným tržním očekáváním a představoval tedy pro trhy zklamání, jak jsme předpokládali.
Vzhledem k rychlejší dynamice u eurozóny jako celku tak byla patrná divergence v ekonomické vývoji u nás a v měnové zóně. Podle komentáře Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezičtvrtletní růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí podpořila rostoucí domácí poptávka, zatímco zahraniční poptávka stagnovala, což bylo v podstatě v souladu s naší prognózou.
Ta očekává, že růst tuzemského hospodářství bude tažen právě hlavně domácí poptávkou. Zvyšovat by se nadále měla spotřeba domácností, která podle posledních dat za druhé čtvrtletí za svou předpandemickou úrovní zaostávala o stále výrazných 5,2 procenta.
Důvodem je výrazně nižší kupní síla domácností v důsledku předchozího hlubokého poklesu reálných mezd. Ty sice mezičtvrtletně již více než rok setrvale rostou, avšak stále pouze umírněným tempem. Kupní síla domácností se tak obnovuje jen pozvolna, což bude ve výsledku pravděpodobně platit i pro spotřebitelskou poptávku.
Výsledky konjunkturálního šetření ČSÚ pak indikují riziko zhoršených očekávání ohledně dalšího výkonu ekonomiky, a to u domácností i firem. Toto prostředí nemusí svědčit investicím.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com