Podle údajů České statistického úřadu (ČSÚ) vzrostly v dubnu spotřebitelské ceny meziročně o 2,9 procenta, což bylo o 0,9 procenta více než v dubnu. Oproti březnu dosáhla inflace úrovně 0,7 procenta.
„Dubnové zrychlení meziročního růstu cen na téměř tři procenta bylo způsobeno především růstem cen potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Například vepřové maso zdražilo o 4,6 procenta, zelenina o 2,3 procenta, čokoláda o 10,8 procenta, víno o 5,4 procenta a lihoviny o 3,8 procenta.
Koruna významně posílila
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, připomněl, že dubnových 2,9 procenta je nejvyšší letošní údaj, který je při samé vrchní mezi tolerančního pásma ČNB.
„Ta ve své aktuální prognóze počítala s dubnovou inflací pouze ve výši 2,5 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ještě méně. Ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali inflaci pouze 2,4 procenta,“ uvedl Kovanda pro FAEI.cz.
O tom, že dubnová inflace svojí výší trh zaskočila, svědčí podle něho citelné posilování koruny, což nastalo bezprostředně po zveřejnění dubnových dat. Koruna významně klesla pod magickou hranici 25 korun za euro a byla nejsilnější od letošního 1. února.
„Devizoví investoři totiž přehodnocují své sázky na další letošní pokles úrokových sazeb ČNB. Ten bude ještě pomalejší, než se dosud mínilo, a mnohem pomalejší, než se předpokládalo začátkem letošního roku,“ upozornil Kovanda.
Důsledkem podle něj bude třeba ještě pomalejší než dosud předpokládané letošní zlevňování hypoték, které může ochromit probíhající oživování tuzemského nemovitostního trhu a zbrzdit růst cen realit.
Inflace svojí výší podle něj překvapila také v meziměsíčním srovnání. Mezi březnem a dubnem letošního roku totiž ceny vzrostly hned o 0,7 procenta, zatímco trh předpokládal, že to bude jen o 0,2 procenta.
„Za celý letošní rok je třeba počítat s inflací čítající 2,7 procenta, protože inflační tlaky v tuzemské ekonomice opět sílí a centrální banka může mít problém inflaci udržet v tolerančním pásmu, tedy na úrovni tříprocentní a nižší,“ poznamenal Kovanda.
Inflace zrychlila tempo
To, že inflace zrychlila své tempo, byť se udržuje ve svém tolerančním pásmu, připomněl rovněž hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Zatímco ceny zboží se meziročně zvýšily jen o 1,4 procenta, ceny služeb zdražily o 5,3 procenta a zatím se je nedaří dostat plně pod kontrolu,“ uvedl Křeček pro FAEI.cz.
Dodal, že mnohé potraviny sice z meziročního pohledu zlevnily, nicméně pokles cen v dubnu byl výrazně nižší než v březnu. „To je patrné například u mouky, která v dubnu meziročně zlevnila o 19,1 procenta. O měsíc dříve to však bylo o 27,8 procenta. Podobně se chovaly i ceny masa, mléka či vajec,“ připomněl Křeček.
V dubnu meziročně zdražilo také vodné o 10,9 procenta, stočné o 10,5 procenta a elektřina o 12 procent. Naopak cena zemního plynu se meziročně snížila o 5,8 procenta a cena tuhých paliv klesla o 4,8 procenta. „V dubnu si lidé výrazně připlatili za neřesti,“ uvedl Křeček s odkazem na zdražení alkoholu či tabáku.
Příznivější květen?
Podle Jaromíra Jáče, hlavního ekonoma Generali Investments CEE, bude většina bankovní rady ČNB zřejmě vnímat data o dubnové inflaci coby argument pro zmírnění tempa poklesu úrokových sazeb. „Před červnovým zasedáním ovšem ještě vyjde květnová inflace a řada dalších důležitých dat z české ekonomiky,“ uvedl Jáč pro FAEI.cz.
V případě potravin se v dubnu zmírnil meziroční pokles cen. „V květnu se ale meziroční pokles cen potravin dle našeho názoru spíše mírně prohloubí,“ poznamenal Jáč. „Obdobně lze čekat zklidnění situace u cen pohonných hmot a velmi pravděpodobně také u cen alkoholických nápojů a tabáku.“
Dubnová meziroční inflace tak podle Jaromíra Jáče může představovat lokální maximum s tím, že hned v květnu bude následovat zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen z dubnových 2,9 procenta.
„Podle našeho názoru bude dubnová celková meziroční inflace na úrovni 2,9 procenta představovat lokální maximum a hned květen přinese zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen,“ sdělil Jáč. „Za celý letošní rok nyní odhadujeme celoroční průměrnou inflaci na úrovni 2,3 až 2,4 procenta poté, co v roce 2023 růst spotřebitelských cen činil 10,7 procenta.“
Nižší jádrová inflace
Ekonom Martin Gürtler z Komerční banky uvedl, že struktura dubnové inflace vysílá smíšené signály, a to zejména kvůli takzvané jádrové inflaci (zvýšení indexu spotřebitelských cen celého spotřebního koše očištěné o sezónní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření vedoucí ke změně cen – pozn. aut.), která nejspíš skončila pod odhadovanou výší.
„V meziročním vyjádření odhadujeme pokles jádrové inflace z 2,7 na zhruba 2,5 procenta, což by bylo mírně pod naším odhadem,“ uvedl Gürtler pro FAEI.cz. Dodal, že celková inflace by se letos měla dál držet v tolerančním pásmu centrální banky. Pod třemi procenty by měla zůstat i jádrová složka.
„Za celý letošní rok však jak celková, tak i jádrová inflace pravděpodobně zůstanou nad dvěma procenty, a tedy i cílem ČNB. Významným rizikem ve směru vyšší inflace je obnovený meziměsíční růst cen potravin. Jejich meziroční pokles byl hlavním důvodem toho, proč inflace v únoru a březnu dosáhla dvouprocentního cíle,“ konstatoval Gürtler
Dodal, že tento nepříznivý vliv by měl být ale vyvážen klesajícími cenami energií pro domácnosti. „Většina významných dodavatelů pro následující měsíce ohlásila poměrně výrazné snižování tržních složek cen elektřiny a plynu,“ dodal Martin Gürtler.
Současná vláda svou funkci vůbec nezvládá. Máme nejdražší elektřinu a potraviny v celé Evropě,navíc zdražují vše od daně z nemovitosti po dál. známku. Zatím nic pozitivního tato vláda pro občana neudělala. Zajímá je korespondenční volba a zařídit výpověd bez udání důvodu. Zbytečně si proti sobě štvou občany. Raději to hodí při volbách ANO než této nefunkční a popletené vládě.
Máš pravdu nejde jim o lidi jen o svá konta .