Druhý život dopravníků z povrchových dolů: držáky solárních panelů

Skupina ČEZ vyvinula unikátní řešení pro upevnění fotovoltaických panelů na nestabilních podložích. Jak firma sdělila Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) střední díly pásových dopravníků z povrchových dolů by mohly do budoucna sloužit jako konstrukce pro fotovoltaické elektrárny.
Unikátní technologie využívá střední díly pásových dopravníků z povrchových uhelných dolů. Foto: Skupina ČEZ

Nosiče solárních panelů se do země obvykle zavrtávají. Na nestabilních podložích, jakými jsou třeba výsypky, odkaliště a další nepevné plochy, však obvyklé řešení použít nelze.

Konstruktéři společnosti Prodeco patřící do Skupiny ČEZ proto vyvíjejí prototypy, které pohyby půdy zvládnou. Základem jsou právě střední díly pásových dopravníků z povrchových dolů.

„Druhý život“ by v budoucnu mohla dostat i další vysloužilá důlní technika. Pro Skupinu ČEZ jde o významný krok také proto, že do roku 2030 chce postavit nové fotovoltaické elektrárny o výkonu tisíců megawatt. A solární parky chce stavět právě i na vytěžených lokalitách.

„Pro stavbu fotovoltaických elektráren využíváme především neúrodné půdy, brownfieldy, a právě plochy po průmyslové těžbě. Než se na taková místa vrátí život, mohou být užitečná jako výrobny obnovitelné energie ze slunce,“ uvedl Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.

Zemina uložená na výsypkách je nakypřená, postupně si sedá a trvá tak desítky let, než se ustálí. „Tomu musíme přizpůsobit i technologii použitou pro výstavbu fotovoltaik, přičemž naším cílem je chovat se udržitelně a zbytečně nezvyšovat uhlíkovou stopu,“ poznamenal Kalina.

Panely by popraskaly

Pokud by se panely umístily na standardní konstrukce, při pohybech půdy by se vzpříčily a popraskaly. Úkolem proto bylo vymyslet nové řešení, které bude zároveň rychlé a za minimální náklady. Nabízelo se proto využít technologie, které jsou již nyní dostupné v dolech.

„Využili jsme střední díly pásových dopravníků, které mají velké výhody: Jsou robustní, protože jsou určeny do těžkého provozu, a mají ližiny, které nyní slouží k transportu po pláni,“ konstatoval Luboš Straka, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Prodeco.

Dodal, že nově vyvinuté konstrukce jsou vhodné do jakéhokoliv nestabilního podloží nebo podloží zatíženého ekologickou zátěží. „Protože pouze stojí na povrchu, jsou neobyčejně stabilní a jde o neinvazivní způsob výstavby fotovoltaických elektráren,“ vysvětlil Straka.

Ve chvíli, kdy dojde na výsypce k poklesu vytěžených hmot, konstrukce se nakloní jako celek a zátěž se tak nepřenáší do panelů. Jen v Dole Bílina budou po útlumu těžby uhlí k dispozici pro nové využití tisíce těchto modulů. Několik pilotních konstrukcí je nyní umístěno na rekultivované ploše v těsné blízkosti dobývacího prostoru.

Laboratoř zelené energetiky

Celý loňský rok odborníci testovali, jak fotovoltaické panely zvládají pohyby podloží. „Pozitivní je, že výkon solárních panelů se nesnížil. Do nestabilního podloží bude nicméně vhodné místo tradičních křemíkových panelů využít jiné technologie, jako například tenkovrstvé panely bez křemíkových článků, kdy je polovodič nanesený přímo na skle. Výběr ideálních technologií je nyní předmětem dalšího vývoje,“ uvedl Jan Kalina z představenstva ČEZ.

Firma chce do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu až šest gigawatt, přičemž dominantní mají být právě fotovoltaické elektrárny včetně velkých solárních parků. Průběžně proto zkouší nové technologie a obnovitelné zdroje energie umisťuje třeba i na vodní plochu.

V areálu Elektrárny Ledvice tak už před lety vznikla laboratoř zelené energetiky, kde odborníci z ČEZ testují vlastnosti a vhodnost různých typů panelů. Na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice byla zase umístěna vůbec první česká plovoucí fotovoltaická elektrárna, jejíž unikátnost spočívá také v tom, že vodní hladina neustále kolísá.

Fotovoltaické Ferrari

Čeští experti se ale podílejí také na jiných fotovoltaických vylepšeních. V Evropské unii se například pracuje na nové speciální technologii s kontakty na spodní straně panelů, které umožní slunečním článkům přeměnu energie vyšší než 26 procent. Na projektu fotovoltaického „Ferrari“, jak ho vědci nazývají, se podílí rovněž tým z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Martina Ledinského.

Například v roce 2020 se v Evropě vyrobilo méně než jedno procento celosvětové produkce solárních článků, ovšem nainstalovalo se zde více než 20 procent globální fotovoltaické kapacity. Do roku 2025 by v Evropě měly vzniknout pilotní výrobní linky.

„Plánovaná pilotní linka na výrobu fotovoltaických modulů zvýší současnou celkovou kapacitu výroby fotovoltaických článků v Evropě o třicet procent,“ uvedl Martin Ledinský. „Roční výrobní kapacita pilotního provozu dosáhne minimálně 170 megawatt. Pokud se projekt ukáže jako životaschopný, bude následovat druhá fáze – továrna s roční kapacitou tři až pět gigawattů.“

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB