Solidní meziroční růst je z velké části dán nízkou srovnávací základnou. Za předpandemickým únorem 2020 tržby bez prodejů aut zaostávaly o 2,7 procenta. Nepatrně vzrostly jen tržby za nepotravinářské zboží a nedařilo se ani prodejům aut. V nemotoristickém segmentu byly meziměsíčně vyšší pouze tržby za nepotravinářské zboží (o 0,1 %).
Klesaly naopak prodeje potravin (-0,2 % m/m) a pohonných hmot (-0,3 % m/m). V motoristickém segmentu pak duben přinesl meziměsíční snížení prodejů o 0,3 procenta, které následovalo po silném březnovém poklesu o jedno procento meziměsíčně. Oproti předpandemickému únoru 2020 byly prodeje aut v reálném vyjádření nižší o 3,3 procenta.
Slabé byly v dubnu rovněž prodeje služeb. Ty také reálně pouze meziměsíčně stagnovaly. Významně směrem dolů byl navíc revidován údaj za březen. Zatímco původně březnová data ukazovala na zvýšení tržeb o silné jedno procento meziměsíčně, po revizi tento růst činí pouze 0,4 procenta meziměsíčně. Mírně směrem dolů byly v předchozích měsících revidovány i maloobchodní tržby.
Z hlediska struktury tržeb za prodej služeb došlo k růstu pouze v dopravě a skladování a v oblasti informačních a komunikačních činností (oboje +0,5 % m/m). Tržby naopak klesaly v ubytování, stravování a pohostinství (-0,9 % m/m), administrativních a podpůrných činnostech (-0,8 % m/m), profesních, vědeckých a technických činnostech (-0,4 % m/m) a činnostech v oblasti nemovitostí (-0,2 % m/m).
Dubnová data tržeb potvrdila, že oživení spotřebitelské poptávky bude pravděpodobně probíhat pouze pozvolným tempem. Trend zůstává růstový, z měsíce na měsíc však dochází k častým výkyvům a navíc i revizím dat. K pokračujícímu zvyšování výdajů domácností by měl pomoci obnovený růst reálných mezd a zlepšení na straně spotřebitelského sentimentu.
Tento týden zveřejněná data vývoje mezd za první letošní čtvrtletí sice překvapila silnějším růstem, než s jakým se počítalo, k plné kompenzaci předchozího poklesu kupní síly domácností ale rozhodně nedošlo. I přes zmíněný nárůst totiž průměrná reálná mzda v prvním čtvrtletí stále odpovídala pouze polovině roku 2018.
Část mzdového růstu na začátku roku mohla být navíc zapříčiněna jednorázovými odměnami či kompenzacemi. Podobně také spotřeba domácností v prvním čtvrtletí za předpandemickou úrovní nadále zaostávala o výrazných 7,3 procenta.
Ačkoliv tedy zvyšující se mezičtvrtletní dynamika spotřeby a mezd může být částečným proinflačním impulsem, tak jejich samotná stále velmi nízká úroveň bude podle nás inflační tlaky nadále významně tlumit. Proto očekáváme, že celková i jádrová inflace zůstanou v tolerančním pásmu tuzemské centrální banky, tedy pod třemi procenty meziročně.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
