„Z dostupných statistik jasně vyplývá, že dva ze tří vyšetřovaných podvodů způsobí zaměstnanci, nebo se na nich přímo podílí,“ konstatuje Michal Moroz, Chief Business Development Manager ze společnosti Securitas, bezpečnostní agentury, která působí v 58 zemích světa. Správně nastavená bezpečnostní opatření přitom mohou podnik uchránit od mnoha trestných činů a majetkovým ztrátám.
Petr Moroz ze společnosti Screening Solutions připomněl psychologické studie, podle nichž se veřejnost dělí na tři skupiny podle charakteru: Zhruba 25 procent jsou lidé se silnou náchylností k neetickému jednání a k podvodům, kdykoli je to možné. Dalších 25 procent jsou osoby, které jsou za každých okolností poctiví. A zbývající polovina přizpůsobuje své chování podle životní situace, nastavených pravidel a příležitostí.
Kdo je typický zloděj
„Zaměstnance z první skupiny nechcete ve firmě vůbec mít. Proto je klíčové ověřit si poctivost budoucích kolegů už v okamžiku, kdy se ucházejí o práci, například s použitím referencí či kontrolou pravdivosti životopisu. Dnes toho lze docílit velmi snadno a díky elektronickým nástrojům také levně a rychle. S většinovou skupinou charakterově nevyhraněných lidí lze ve firmě pracovat s pomocí dobře nastavených compliance procesů a fungujícím risk managementem,“ řekl Moroz.
Typickým pachatelem trestného činu v zaměstnání je podle průzkumů muž ve věku 35 až 55 let, který je ve firmě šest a více let. Třetina z nich jsou lidé v exekutivních a manažerských pozicích, ve dvou třetinách případů spolupracují s někým dalším jako organizovaná skupina.
V Česku na rozdíl od Slovenska a jiných evropských států zatím podle expertů chybí právní ochrana takzvaných whistleblowerů, tedy oznamovatelů přestupků. Přitom průzkumy nadnárodních organizací ukazují, že až 40 procent trestných činů bylo poprvé zjištěno s pomocí tipu od nějaké osoby. Až na druhém místě s 20 procenty se na kriminalitu přišlo díky internímu auditu. Firmy by proto měly mít interní pravidla pro oznamování přestupků, která umožní detekovat a řešit incidenty okamžitě a diskrétně.
Ochrana se zdokonaluje
Společnost SSI Group, která zajištuje bezpečnostní služby několika stovkám objektů, včetně obchodních center v České republice a na Slovensku, rovněž připustila, že například na krádeže od zákazníků je většina obchodů dobře připravená. Problémy se ale množí při těch ztrátách, které přicházejí z vlastních řad. Firmy a majitelé obchodů jsou tak nuceni stále zdokonalovat své interní postupy a kontrolní mechanismy, jak zabránit škodám páchanými vlastními zaměstnanci.
Zloději se nejvíce zaměřují na zboží, které lze rychle zpeněžit v zastavárnách či na černém trhu. „Jedná se o mobilní telefony, tablety, herní konzole, dále pak o módu, nápoje a jídlo, parfémy a kosmetiku,“ sdělil Michal Cícer z SSI Group.
Nejde ale jen o takový druh spotřebního zboží. Například letos na jaře se podařilo odhalit mladého zaměstnance závodu Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku, který ukradl desítky volantových airbagů a několika volantů z nově vyrobených luxusních modelů. Způsobil škodu více než 400 tisíc korun. Autosoučástky mladík podle policie kradl od loňského prosince do poloviny letošního ledna. Následně je prodával osobně nebo prostřednictvím internetu. Policie případ objasnila ve spolupráci s bezpečnostním útvarem automobilky.
Takové podvody a krádeže nejsou jen doménou České republiky a dalších zemí bývalého východního bloku. Podle zprávy Americké obchodní komory se alespoň jedné krádeže na pracovišti dopustí za svůj život 75 procent zaměstnanců, 37,5 procent z toho tak činí pravidelně.
Předpokládaná ztráta
Maloobchodní prodejci sice s krádežemi bojují, jak mohou, zároveň s nimi ale počítají už ve svých podnikatelských záměrech. Na základě svých přechozích zkušeností a statistik kalkulují tzv. ztratné, tedy předpokládanou hodnotu či objem zboží, které bude odcizeno.
„Ztratné pak zahrnou do svých obchodních plánů a interních účetních směrnic (normy ztratného). Jedná se o standardní účetní a daňový náklad,“ říká Jaroslava Hanková, partnerka poradenské skupiny Apogeo. „Výše ztratného určeného ve vnitřních předpisech však musí být ekonomicky zdůvodněná a v případě kontroly správce daně musí být i řádně doložena,“ upozorňuje Hanková.
„Pokud prodejce na základě inventury zjistí, že fyzický stav neodpovídá stavu evidenčnímu, tedy je nižší, pak hovoříme o manku. Prodejna musí určit, jak dané manko vzniklo a případně dle interních postupů předepsat odpovědnému pracovníkovi příslušnou náhradu,“ popisuje Hanková. Další komplikace podle ní nastává, pokud provozovatel prodejny uplatnil u odcizeného zboží odpočet DPH. Pak je povinen tento odpočet upravit.
Dobrý den. Nejnebezpečnější jsou zloději v kravatě. Ten co sebere pytel cementu, tak naštve ale ten v kravatě krade ve velkém.