ECB zvýší sazby o 50 bazických bodů, jak slíbila

Analýza
Na svém čtvrtečním zasedání Evropská centrální banka (ECB) pravděpodobně zvýší úrokové sazby o 50 bazických bodů tak, jak již avizovala. Tento krok očekáváme i navzdory panice, kterou na trzích vyvolal pád dvou amerických bank.
Na svém čtvrtečním zasedání Evropská centrální banka pravděpodobně zvýší úrokové sazby o 50 bazických bodů tak, jak již avizovala. Ilustrační foto: Pixabay.com

Předpokládáme, že po odeznění počátečního šoku se pozornost vrátí zpět k inflaci, která je výrazně nad cílem ECB. Náš odhad proto počítá s tím, že úrokové sazby půjdou nahoru i v následujících měsících. Klíčová depozitní sazba by podle naší nové prognózy měla růst až na čtyři procenta, kam by se měla dostat v září letošního roku.

Zároveň podle nás ECB urychlí kvantitativní utahování. Z březnových 15 miliard eur měsíčně ho podle naší prognózy v červnu navýší na 20 miliard eur měsíčně, v září pak na 25 miliard eur. V únoru přidá i omezování reinvestic z pandemického programu (PEPP) v rozsahu 15-20 miliard eur měsíčně. Ke snižování úrokových sazeb ECB dle naší prognózy přistoupí až počátkem roku 2025.

Harmonizovaná inflace v eurozóně překvapila v únoru ve směru nahoru, když poklesla pouze o jednu desetinu na 8,5 procenta. Celková inflace by se nicméně měla díky vysoké srovnávací základně, klesajícím cenám energií i vládním opatření v letošním roce dostat pod tři procenta.

PSALI JSME:
Příběh o rychlém konci inflační vlny bere v eurozóně za své

Obavy budí především jádrová inflace, která v únoru akcelerovala na 5,6 procenta meziročně a vytvořila tak nový historický rekord. Kolem 5,5 procenta navíc podle našeho odhadu zůstane po celé první pololetí letošního roku. Ve druhé půlce roku se bude držet nad 3,5 procenta, tedy stále výrazně nad inflačním cílem ECB.

Vzhledem k historicky nízké nezaměstnanosti a silnému tlaku na růst mezd očekáváme, že kolem třech procent zůstane i v roce 2024. S utahováním měnových podmínek bude ECB pokračovat až do doby, než bude jisté, že se jádrová inflace vrací k cíli. První snižování úrokových sazeb tak vidíme až na počátku roku 2025.

Inflační vývoj vedl k tomu, že finanční trhy výrazně přehodnotily svá očekávání a posunuly výhled pro vrchol depozitní sazby až na čtyři procenta. Pád amerických bank vedl nicméně k výraznému pádu těchto očekávání, a to až na 3,25 procenta. Trh se však začal poměrně rychle oklepávat a nyní již zaceňuje úroveň 3,6 procenta.

Po vstřebání šoku z USA předpokládáme, že se pozornost opět vrátí k tématu inflace a makroindikátorům. Na čtvrtečním zasedání očekáváme 50bodové utažení měnových podmínek tak, jak již sama centrální banka avizovala, přestože odpor holubičího tábora může sílit. Riziko, že na květnovém zasedání ECB zvýší sazby o dalších 50 bazických bodů, není zanedbatelné.

PSALI JSME:
Pád amerických bank vyvolal na trzích paniku

Vše bude nicméně záležet na dalším vývoji dat, takže zatím ponecháváme naše očekávání na 25 bazických bodech. Stejný krok by měl podle naší prognózy následovat v červnu, v červenci a nově přidáváme i září. Depozitní sazba by se tak měla vyšplhat až na čtyři procenta.

Zároveň očekáváme, že ECB urychlí kvantitativní utahování. Předpokládáme, že diskuze o kvantitativním utahování bude v rámci Evropské centrální banky sílit a zároveň i tlak na ni, aby objasnila, jaká je pro ni optimální výše bilanční sumy, jaký tvar výnosové křivky, jak dlouho bude třeba restriktivní politiku držet atd.

Na čtvrtečním zasedání bude ECB diskutovat i svoji novou makroekonomickou prognózu. Předpokládáme, že mírně směrem nahoru zvedne svoji prognózu HDP pro letošní rok (v důsledku nižších cen energií, pozn. aut.), pro roky 2024-2025 ji naopak sníží (vliv utahování měnové politiky).

Směrem nahoru se pravděpodobně posune odhad jádrové inflace pro letošní rok, celková inflace pro roky 2023, 2024 bude naopak zřejmě snížena. Zajímavá bude i její prognóza mzdové dynamiky, která se vyšplhala až na 5,2 procenta v prosinci. Vzhledem k problémům v americkém bankovním sektoru bude důraz pravděpodobně kladen na rizika spojená s dalším vývojem.

PSALI JSME:
Jádrové inflační tlaky v eurozóně zůstávají silné

Zpřísňování měnové politiky navozuje otázku, jak se vyšší sazby odrazí ve vývoji peněžní zásoby, tempu poskytování úvěrů i celkové ekonomické aktivitě eurozóny. Růst peněžní zásoby M3 i tempo poskytování úvěrů soukromému sektoru již začalo zpomalovat (na 3,5 % meziročně, respektive 4,9 % meziročně v lednu).

Nefinanční podniky si nicméně v dobách pandemie nabraly velké množství výhodných úvěrů, které nyní tvoří jejich finanční polštář. Likvidity mají spíše přebytek, takže dopad současného pomalejšího čerpání úvěrů bude mít vliv na růst hrubého domácího produktu (HDP) podle našeho odhadu pouze minimální.

Pokud jde o domácnosti, ty budou vzhledem k vysoké míře jejich úspor a peněz ve finančních aktivech z růstu úrokových sazeb benefitovat.

Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Bankovní panika v USA pravděpodobně ukončí debatu o zvýšení úrokových sazeb ČNB

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Úspěšný týden pro českou korunu i euro

Česká koruna hned na začátku týdne posílila vůči euru pod hladinu 24,80 korun, kde kurz zůstal i po jeho zbytek. Na silnější úrovně koruně pomohlo zveřejnění domácí inflace, která překvapila ve směru nahoru. …

Hypoteční trh vzrostl v dubnu na dvojnásobek

Hypoteční trh v dubnu zrychlil meziroční růst, v porovnání se stejným měsícem loňského roku vzrostl o více než 100 procent. Banky a stavební spořitelny během dubna poskytly hypoteční úvěry za 21,9 miliardy korun, …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Konec týrání, jatka budou na kamerách

Analýza
Česká vláda udělala další krok směrem k ochraně zvířat. Od začátku roku 2026 budou provoz na všech tuzemských jatkách monitorovat kamery. Ministerstvo zemědělství si od tohoto kroku slibuje výrazné omezení týrání zvířat při porážení.