Evropská revoluce (6): Evropa – nové centrum digitálních aktiv?

Téma týdne
Společnost Saxo Bank, specialista na on-line obchodování a investice, publikovala svůj Čtvrtletní výhled na 3. čtvrtletí 2021 na globálních trzích. Kromě tipů, do kterých akcií, finančních instrumentů, měn, komodit a obligací investovat, obsahuje také řadu úvah o makroekonomických tématech, která mají dopady na portfolia klientů. Dnes přinášíme šestý díl výhledu, komentář hlavního kvantitativního analytika banky, jímž že Anders Nysteen.
Těžba kryptoměn není jediným odvětvím, které vyžaduje energii z obnovitelných zdrojů. Ilustrační foto: Pixabay.com

V posledním roce podnikla Evropa významné kroky k tomu, aby se zapojila do digitální transformace aktiv a platebních služeb a udržela se na čele „zelené“ těžby kryptoměn. Evropská unie by se chtěla stát lídrem v oblasti digitálních aktiv, z hlediska jejich zavádění i inovací, ale musí se vypořádat s rostoucí hrozbou, kterou pro autonomii centrálních bank představují stále častěji využívané kryptoměny.

Vysněným scénářem EU je vybudovat centrální regulaci všech zemí Evropské unie, která by mohla uspíšit technologické inovace v oblasti digitální transformace a chránit občany, kteří digitální aktiva využívají a investují do nich.

Počátkem června letošního roku vyslala Evropská centrální banka (ECB) jasný signál, když označila případné rozhodnutí centrální banky nenabízet digitální měnu za významné riziko pro její stabilitu. V mnoha zemích už běží pilotní projekty. Například švédská Riksbank nabízí měnu e-krona a Deutsche Bundesbank vydává desetileté spolkové dluhopisy, jejichž úhradu řeší pomocí nové technologie.

PSALI JSME:
Bitcoin slaví comeback, chystají se regulace

EU postupuje při vývoji hormonizované regulace digitálních aktiv stabilním tempem a kryptoměny jsou v EU obecně považovány za legální. Zatím je zde však stále patrná mezera, pokud jde o ochranu investorů a předcházení podvodům.

Balíček právních předpisů v oblasti digitálních financí má finančnímu sektoru zajistit větší odolnost v oblasti digitálních aktiv, posílit inovačního ducha a konkurenceschopnost Evropy, snížit fragmentovanost trhu a umožnit autorizovaným kryptoměnovým firmám poskytovat služby ve všech zemích Unie.

Jedním z evropských center těžby kryptoměn je díky vodním elektrárnám a geotermální energii Island, kde byl první podnik pro těžbu bitcoinu otevřen už v roce 2014. Mezitím už úlohu leadera, co do výkonu, převzalo Norsko a podobný potenciál má také Švédsko.

PSALI JSME:
Do pěti let pravděpodobně vznikne digitální euro

Těžba kryptoměn však není jediným odvětvím, které vyžaduje energii z obnovitelných zdrojů, podobné nároky má třeba „zelené“ ocelářství. A ani všechny skandinávské země dohromady nepokryjí víc, než pár procent celkového výkonu potřebného pro těžbu krypta (hash rate).

Evropská komise chce, aby se EU stala leaderem také v oblasti blockchainu, nejen jako inovátor, ale i jako prostředí pro vznik blockchainových firem a aplikací.

I když se budou kryptoměny dál rozvíjet stejně rychlým tempem, mají regulační iniciativy v EU mnohem kratší časový horizont, a budou-li skutečně uvedeny do praxe, bude to v oblasti regulace kryptoměn obrovský krok kupředu, díky kterému může Evropa začít určovat pravidla v celosvětovém měřítku.

Autor je hlavní kvantitativní analytik Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Jako sázka do loterie. Kdo do bitcoinu chce vložit peníze, nechť si představí, že je „hází do kanálu“

Zavřít reklamu ×
  1. Kde jsem toto slyšel 🙂
    Á , už vím . To bylo před dvaceti léty – Lisabonská strategie . Jó , když se reguluje a plýtvá na nesmysly , tak nějak ta spotřeba kulhá a rust je nulový .
    Stačí se podívat na jednotný evropský trh . Když se kouknu třeba na německé internetové obchody , tak je to tam jen v němčině (což je pro mnoho lidí bariéra) . Další problém poštovné – oni dodávaj jen v německu 🙁 . No a platby eurem a kurs je jen třešnička na dortu .
    Tudíž nějaká konkurence a volná soutěž je spíše takové scifi .

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.