Fed: Inflace a úroky v USA rozhodují i o bezpečnostní budoucnosti Česka

Analýza
Americká ekonomika by letos měla „přistát“, jak se říká. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké.
Donald Trump otevřeně říká, že v případě svého znovuzvolení už Jerome Powellovi, šéfovi americké centrální banky, funkci neprodlouží. To podstatná část investorů vnímá tak, že Powell nemusí mít žádný velký zájem umetat Trumpovi cestu do Bílého domu. Ilustrační foto: Federal Reserve/Flickr

Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump, jak známo, se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině.

Je ovšem dokonce možné, že se letos žádné „přistání“ neuskuteční. Inflace by v takovém případě setrvala celkem ve výšinách – alespoň tedy výše, než kde by ji ráda měla americká centrální banka –, podobně by ovšem k zemi nepadl ani ekonomický výkon země.

Investoři zatím převážně sází na to, že americké centrální bance (Fed) se delikátní manévr podaří tak, aby bylo přistání věru měkké. Věří tedy, že inflace trvaleji klesne do přijatelných mezi, aniž by si to vynutilo výraznější útlum ekonomiky, ba recesi.

Takový scénář se zamlouvá nejen trhům, ale jistě také stávajícímu prezidentu Bidenovi. Znamenal by, že ještě před letošními prezidentskými volbami americká centrální banka jednou, či dokonce vícekrát, sníží svoji základní úrokovou sazbu.

PSALI JSME:
Obezřetný Powell. Fed bude v dalších krocích opatrný

S něčím takovým nyní trhy počítají. Jenže trhy často mívají sklon k přílišnému optimismu. Každopádně pokud by se nyní tento pozitivní sentiment naplnil, Bidenova administrativa by ještě do voleb mohla deklarovat vítezství nad inflací, aniž by přitom došlo na recesi.

Šlo by o historicky docela mimořádný výsledek, neboť krocení inflace – a tedy nutnost vyšších úrokových sazeb – zpravidla ústí v závažnější hospodářský útlum, neboť vysoké úrokové míry jsou samozřejmě dusivé. Zdražují investici a spotřebu, v podstatě tedy zdražují celý ekonomický růst, tudíž činí jeho nedostatečnost, či dokonce jeho absenci mnohem pravděpodobnější.

Nejnovější vývoj z konce minulého týdne ovšem pro trhy, ani pro Bidenovu administrativu nedopadá nejlépe. Výrobní ceny v americké ekonomice poskočily letos v únoru v nejvyšším rozsahu za uplynulých šest měsíců, meziročně o 1,6 procenta. Meziměsíčně, oproti letošnímu lednu, pak stouply o 0,6 procenta.

Jádrové výrobní ceny, vylučující kolísavé kategorie potravin a energií, vzrostly meziročně dokonce o dvě procenta. Tedy více než experti čekali. Pravda, výrobní ceny ještě nepředstavují ceny spotřebitelské.

PSALI JSME:
Vyšší sazby Fedu přetrvají po delší dobu

Jenže růst cen v oblasti výroby se může snadno přenést právě do růstu cen v oblasti spotřeby. Kde už to amerického voliče bude notně – a bezprostředně – zajímat. Navíc i ceny spotřebitelské již druhý měsíc v řadě překonávají očekávání, jak rovněž ukázala data z minulého týdne.

Aby toho nemylo málo, méně lidí, než se čekalo, se v USA hlásí o podporu v nezaměstnanosti. To sice zní jako dobrá zpráva. Jenže ne pro trhy samotné. A kvůli tomu dost možná dokonce ani ne – paradoxně – pro Bidenovu administrativu, jakkoli by to její představitelé veřejné samozřejmě nikdy nepřiznali.

Logika je ovšem neúprosná. Čím méně je žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, tím méně je evidentně nezaměstnaných, a tudíž tím silnější vzniká tlak na růst mezd. A tím vyšší je také tlak na růst inflace, protože mzdová inflace představuje podstatnou složku inflace celkové.

No a když výrazněji poroste celková inflace, případně, bude-li klesat pomaleji, než se čeká, oddálí takový vývoj trhy toužebně vyhlížené zahájení snižování úrokových sazeb v podání centrální banky USA.

PSALI JSME:
Historický vztah mezi nezaměstnaností, sazbami a výkonností amerických akcií

Ale nejde jen o to, že takový vývoj může vzít trhům jejich současnou určitou euforii. To si před volbami nepřeje žádný prezident, jenž úřad obhajuje. Stav ekonomiky bude pro rozhodování amerického voliče klíčový, jak tomu je prakticky vždy, a Trump jistě nevynechá jedinou příležitost, aby byť jen zakolísání burz notně zveličil, jak to umí, a z „krachu“ trhů obvinil „ospalého“ Bidena.

Jenže pokud americká centrální banka ponechá sazby výše delší dobu, není to špatná zpráva jen z hlediska nálady trhů. Vyšší sazby po delší dobu totiž mohou poškodit reálnou americkou ekonomiku, tedy nejen náladu na trzích.

Poškození reálné ekonomiky značí třeba omezování investic, výroby ve fabrikách či související propouštění. I to vše by samozřejmě Trump Bidenovi s gustem otloukl o hlavu. Bidenovou hlavou by se přitom opět začaly honit – a tedy nikoli neodůvodněně – obavy z onoho možného tvrdého přistání.

Tuto obavu může umocnit i to, že výdaje spotřebitelů v USA se začátkem roku také nevykázaly příliš uspokojivá čísla. Pokud je spotřeba relativně slabá, přičemž inflace naopak silnější, než se čekalo, hrozí tím spíše scénář stagflace. Tedy slabého výkonu při stále nezkrocené inflaci. Od toho je již kousek k tvrdému přistání.

PSALI JSME:
Čeká nás stagflace a ztracená dekáda?

Investoři však, zdá se, nadále zůstávají věrni svému optimismu. Vyčkávají, co přinese zasedání americké centrální banky. Ne že by čekali pohyb úrokových sazeb, nicméně rétorika šéfa banky Jeroma Powella mnohé napoví.

Powell v zásadě buď trhy – spíše mezi řádky – utvrdí v tom, že se snižováním úrokových sazeb začne již letos v polovině roku, nejspíše v červnu, a že pak, v druhém pololetí, je redukuje ještě dvakrát. Nebo trhy – opět, spíše mezi řádky – zpraží, když vyšle signál, že se zahájení snižování sazeb odkládá. Takovou zvěst by nepřivítal ani Bílý dům.

Z hlediska Bidenových šancí na znovuzvolení platí, že čím dříve úrokové sazby začnou klesat, tím lépe. Každý odklad snižování zvyšuje riziko tvrdého přistání a nervozitu trhů, kterou Trump jistě využije k útoku na rivala.

Američtí centrální bankéři sice budou tisíckrát ujišťovat o své nezávislosti, o tom, že se rozhodují čistě technokraticky, bez uplatnění politických preferencí, jenže ani oni nežijí v kosmickém exilu. Prostě své politické preference mají a je nemožné se v rozhodování o sazbách od nich zcela oprostit, když je navíc zřejmé, že předvolební náladu ovlivní. A ne málo.

PSALI JSME:
Inflační tlaky v USA odeznívají pomaleji, než se očekávalo

Ostatně současná euforie trhů je do značné míry výsledkem sázky investorů, že centrální banka USA v zásadě nebude Bidenovi házet klacky pod nohy. Vnímají také to, že Trump otevřeně říká, že v případě svého znovuzvolení už Powellovi funkci neprodlouží. To podstatná část investorů čte tak, že Powell nemusí mít žádný velký zájem cestu do Bílého domu Trumpovi umetat.

Ovšem ani Powell není všemocný. Pokud bude nadále inflace překvapovat svojí neústupností, jak předpokládá například exministr financí Larry Summers, snižování úrokových sazeb bude muset letos utlumit, případně zcela zrušit.

Někteří experti dokonce nevylučují scénář, že centrální banka bude okolnostmi přinucena ke zvýšení úrokových sazeb. To by byla pro Bidena rána. A pro Powella ostatně také. Prvnímu by klesla šance na znovuzvolení, druhý by čelil reputační újmě – a navíc také snížení šancí na pokračování ve funkci. Dnešek napoví o mnohém, byť definitivní rozuzlení ještě neposkytne.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Fed ponechá sazby beze změny

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB