Přestože to umožnily trvale slibné ekonomické údaje včetně klesající inflace, snížení bylo nakonec radikálnější, než mnozí očekávali. V předchozím týdnu došlo v eurozóně ke snížení sazeb již podruhé v tomto roce. Je zřejmé, že inflace je v mnoha západních zemích na ústupu, ale riziko jejího návratu nezmizelo.
V posledních letech jsme byli svědky historických krizí, od pandemie covid-19 po válku na Ukrajině. Ty vedly k narušení globálních dodavatelských řetězců, což mělo za následek zejména vyšší ceny energií, které se pak promítly do dalšího zboží a služeb.
To způsobilo růst inflace po celém světě a centrální banky byly nuceny reagovat zvýšením úrokových sazeb, v některých případech na nejvyšší úroveň za poslední desetiletí. Nejnovější rozhodnutí Fedu o jejich snížení představuje důležitý milník na cestě k oživení nejen pro americkou ekonomiku, která je největší na světě, ale i pro ostatní vyspělé země.
První snížení sazeb za poslední čtyři roky
Dne 18. září Fed stanovil své základní úrokové sazby na úrovni v rozmezí 4,75 až 5 procent, což představuje snížení z původních 5,25 až 5,50 procenta. Trhy s tímto rozhodnutím počítaly již několik týdnů, ale rozsah snížení byl do poslední chvíle nejistý. Postupně však začala převažovat verze, že by mohlo jít až o půl procenta namísto původně očekávaných 0,25 procenta.
K radikálnějšímu kroku došlo navzdory tomu, že den předtím byly zveřejněny údaje o nečekaném meziměsíčním růstu maloobchodních tržeb, které naznačovaly růst kupní síly. V prvním zářijovém týdnu bylo opět zveřejněno, že míra nezaměstnanosti v USA klesla z 4,3 na 4,2 procenta.
Právě rostoucí nezaměstnanost a slábnoucí trh práce předtím podnítily obavy z recese a naznačily, že by Fed mohl přistoupit k radikálnějším řešením. Někteří dokonce banku kritizovali za to, že zasáhla dříve. Rozhodnutí jejích představitelů snížit sazby přišlo necelý týden poté, co tak letos již podruhé učinila Evropská centrální banka (ECB).
Americké indexy na historických maximech
Dopad snížení úrokových sazeb na ceny akcií není vždy jednoznačný a může se lišit i podle odvětví. V tomto případě se pozitivně projevily indexy S&P 500 a Dow Jones Industrial Average, které 19. září, den po klíčovém rozhodnutí Fedu, dosáhly historických maxim.
Jejich tahounem byly především technologické akcie, jako jsou Tesla, Apple, Meta a NVIDIA. Tuto výkonnost podpořily také údaje o počtu žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, které byly nižší, než se očekávalo.
Eurozóna má za sebou již druhé letošní snížení sazeb
Inflace v eurozóně je již několik měsíců na cestě k dosažení dvouprocentního cíle, a proto v červnu letošního roku došlo k prvnímu snížení sazeb, a to o 0,25 procenta na 4,25 procenta. 12. září ECB dospěla k závěru, že by mohla v tomto cyklu pokračovat, a provedla další snížení na 3,65 procenta.
Prezidentka Christine Lagardeová však zdůraznila, že banka nemá stanovenou žádnou konkrétní trajektorii a bude jednat čistě na základě ekonomických údajů. Na trzích se spekuluje, že uvolňování bude pokračovat i v prosinci.
Přestože vývoj inflace vypadá slibně, podle prezidenta německé centrální banky (Bundesbank) Joachima Nagela může ke konci roku opět vzrůst. Eurozóna se v důsledku vysokých sazeb potýká s pomalejším hospodářským růstem a krok ECB vyvolal na trzích pozitivnější náladu, což se projevilo i na evropském indexu Euro STOXX 600, který se po předchozím poklesu začal mírně zotavovat.
V pátek 20. září se index nacházel na svých více než dvoutýdenních maximech, přičemž jeho růst byl způsoben také krátkou rallye na trzích ve Spojených státech.
Nižší sazby jsou dobré pro komodity
Vliv úrokových sazeb na ceny různých komodit je složitou souhrou faktorů. Bezprostředně po oznámení Fedu hodnota amerického dolaru vyskočila vzhůru, ale následně oslabila, což je reakce, která se očekává během několika týdnů.
Právě oslabení dolaru zvýhodňuje komodity, které se za něj obchodují, což bylo patrné na ceně ropy. Zlato zaznamenalo růst na nové historické maximum, protože tradičně těží z nižších úrokových sazeb, protože atraktivita dluhopisů a dalších úročených aktiv klesá.
Investoři se zaměřují na zlato jako na zajištění proti nejistotě na trhu a oslabujícímu dolaru. Po počáteční reakci jeho cena mírně klesla, ale zůstává vysoko. Pozitivně reagovalo také stříbro, které dosáhlo svého více než dvouměsíčního maxima.
Inflační tlaky ve světě postupně polevují
Inflace ve většině západních ekonomik klesá a Fed se svým rozhodnutím připojil k dalším významným centrálním bankám, které prozatím upouštějí od restriktivní měnové politiky. Jako jedna z prvních tak učinila již v březnu Švýcarská národní banka, která by ji měla 26. září potřetí v tomto roce snížit z 1,25 procenta na jedno procento.
Bank of England mezitím v srpnu souhlasila s jedním snížením sazeb o 0,25 procenta na pět procent a v září je ponechala beze změny. Vzhledem k tomu, že Spojené státy jsou největší světovou ekonomikou, má jejich vývoj nejvýznamnější dopad na globální trhy.
Závěr
Zatím se zdá, že trhy na klíčové rozhodnutí Fedu reagovaly obecně pozitivně, alespoň v krátkodobém horizontu. Následujících několik týdnů však bude rozhodujících, a to nejen z hlediska vývoje trhů, ale také z hlediska směřování ekonomiky.
Nižší sazby znamenají především úlevu pro spotřebitele od drahých půjček, což obvykle vede ke zvýšení kupní síly a v konečném důsledku k lepším výsledkům firem, které jsou motorem hospodářského růstu.
Obnovení inflace je však strašákem, který stále představuje hrozbu. Pokud bude situace pokračovat současným směrem, další snížení úrokových sazeb se očekává v prosinci, a to nejen v eurozóně, ale i v USA.
Autor je hlavní analytik společnosti InvestingFox
(Redakčně upraveno)
