Rumunský inženýr Bogdan Barbulescu přišel v roce 2007 o práci, když chatovací službu Yahoo Messenger používal nejen ke komunikaci se zákazníky, ale také s rodinnými příslušníky. Věděl přitom, že firemní počítač nesmí používat k soukromým účelům. Zaměstnavatel shromáždil celkem 45 stran Barbuleskovy soukromé komunikace.  Ten svoji obhajobu a následné stížnosti stavěl na tom, že společnost jej „špehovala“ a porušila jeho práva na „soukromý život a korespondenci“. U soudů v Rumunsku s tím ovšem nepochodil, stejně jako z počátku ve Štrasburku u ESLP. Informoval o tom server České noviny.

ESPL se nakonec postavil na stranu propuštěného, když konstatoval, že rumunská justice nechránila jeho právo na soukromí a nezajistila „spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými zájmy“. Loni přitom štrasburský soud věc uzavřel s tím, že zaměstnavatel sice narušil Barbuleskovo soukromí, ale že to zároveň byl přiměřený postup jak zjistit, zda plní své pracovní povinnosti.

Napříště již bude podobné soudy ve 46 státech Rady Evropy vázat aktuální rozsudek: „Pokud chce firma sledovat komunikaci pracovníků, musí je o tom a o míře sledování předem informovat“. K takovému kroku musí mít navíc „legitimní důvod“ a z případného zjištěného porušení povinností musí vyvodit mírnější důsledky, než je výpověď.

Na tuzemské poměry rozsudek prakticky nemá vliv, protože obdobná úprava v Česku již platí a soudy se podle ní řídí.