Firmám, které nezjednají nápravu, hrozí nejen citelné pokuty, ale i nařízení likvidace. V poslední době skutečně zaznamenáváme zesílenou aktivitu rejstříkových soudů, které firmám zasílají výzvy ke zjednání nápravy. S firmami, které odpovídajícím způsobem nereagují, se logicky příliš nemazlí.
Je ale třeba uvést, že těm zodpovědným naopak soudní úředníci vycházejí vstříc a povolují například prodloužení lhůt. To je důležité třeba pro společnosti se zahraničními vlastníky, kde trvá déle obstarání apostilovaných podkladů (ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí).
Už v květnu 2021 totiž vydal Nejvyšší soud rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3549/2020), že všechny obchodní korporace (tedy společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a evropské společnosti), musejí mít uveden předmět podnikání tak, aby byl určitý – respektive konkrétní.
Tím se změnila do té doby běžná praxe, která umožňovala firmám jako předmět podnikání uvádět tzv. volnou živnost, respektive „výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.
Psali jsme
Nečekané náklady. Většina tuzemských firem bude muset upravit své zakladatelské dokumenty
Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu se tehdy dotýkalo možná 70 až 90 procent všech firem, tedy statisíců subjektů, přičemž jejich společenské smlouvy či stanovy jsou od té doby posuzovány jako neurčité. Smyslem rozhodnutí soudu jednoduše je, aby bylo patrné, v jakém oboru daná společnost podniká. Bohužel, značné množství společností tuto změnu vůbec nereflektovalo.
Ačkoliv není nutné, aby se vymezení předmětu podnikání firmy nebo její činnosti ve společenské smlouvě zcela shodovalo s obory živností, je účelné, aby příslušný text společenské smlouvy rámcově odpovídal jednotlivým oborům činností. Významně to totiž usnadní ohlášení živnosti v Registru živnostenského podnikání. Reálný předmět podnikání má být zkrátka dostatečně věcně popsán.
Společnostem, které tuto právní závadu neodstraní, hrozí, že je rejstříkový soud k nápravě vyzve. Po neuposlechnutí výzvy jim pak může udělit pokutu až do výše 100 tisíc korun. Soud ale také může po neuposlechnutí výzvy rozhodnout o zrušení dané společnosti a nařízení její likvidace. Není to nic tak výjimečného.
V této situaci mohou mít vážný problém také ty firmy, které ještě nezapsaly své skutečné majitele, protože tak musí učinit před tím, než jejich vlastníci vůbec budou obsah společenské smlouvy oprávněni změnit. Dle ustanovení § 54 zákona o evidenci skutečných majitelů mají totiž pozastaven výkon hlasovacích práv a de facto mají problém i schválit účetní závěrku.
Společnostem, které dosud uvádějí obecný předmět podnikání ve své společenské smlouvě či stanovách, lze doporučit spěšně svolat valnou hromadu a zajistit změnu společenské smlouvy či stanov tak, aby jejich obsah vyhovoval požadavkům zákona.
Takové rozhodnutí musí být učiněno ve formě notářského zápisu a následně je nutné zajistit i zápis změn v předmětu podnikání v Obchodním rejstříku. Rejstříkové soudy také, zpravidla po nereflektované výzvě, bez okolků zahajují řízení o nesrovnalosti se společnostmi, které dosud nezapsaly své skutečné majitele do Evidence skutečných majitelů.
Zde přitom vedle zákazu výplaty podílu na zisku a pozastavení hlasovacích práv hrozí mj. i sankce až do výše půl milionu korun, a to nejen samotné společnosti. Riziko totiž nesou i její statutární orgány a skutečný majitel, pokud neposkytne součinnost. Očista Obchodního rejstříku od značného množství společností, které jsou jen opuštěnými nekontaktními schránkami, je ale nesporně žádoucí.
Autor je manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny PKF Apogeo Group
(Redakčně upraveno)
