To je dáno samozřejmě svižným tempem utahování měnové politiky, ale také donedávna silnou poptávkou po financování oproti předchozím dvěma letům. Od začátku roku se podnikům roční úrokové náklady, při stejném objemu, zvýšily zhruba o 18 procent v porovnání se současnými předpokládanými náklady odvíjejících se od sazeb, se kterými byly nové úvěry uzavřeny.
Nutno zmínit, že velká část objemu nových obchodů je buď na plovoucí bázi, nebo s fixací do jednoho roku. Nicméně vzhledem k předpokládanému vývoji tržních sazeb po zbytek roku by úroková zátěž těchto úvěrů mohla být ještě větší.
Změnu pozorujeme nejen v počtech nových úvěrů, ale také ve struktuře financování. Ve druhém kvartále letošního roku došlo k výraznému ochlazení poptávky po střednědobých a dlouhodobých investičních úvěrech, které se firmám výrazně prodražily. Na druhou stranu poptávka po krátkodobých, zejména provozních, úvěrech již od minulého roku strmě narostla.
Zájem o provozní financování v předchozím roce byl z velké části poháněn snahami firem naplnit sklady po uzavírkách. V současné situaci slouží nejspíše především k absorbování vysokých nákladů na vstupy pro výrobu, z tohoto pohledu mezi nejzranitelnější patří malé podniky.
Atraktivní rozpětí mezi korunovým a eurovým financováním činící tři až šest procentních bodů dle délky splatnosti zase láká větší podniky k financování v eurech, zejména pokud jde o krátkodobé úvěry. Cizoměnové závazky přitom tvoří v přepočtu zhruba 38 procent celkového úvěrového portfolia pro firmy.
Poměr nevýkonných úvěrů pro nefinanční podniky spadl od začátku roku o 0,2 procentního bodu, což by napovídalo tomu, že se firmy zatím dokážou poprat s vyšší obsluhou dluhu. Česká národní banka by se tak měla méně strachovat o dopad úrokových sazeb na zdraví podnikových financí a více o tlumení inflace, která podle našich odhadů zamíří během letních prázdnin až k dvaceti procentům.
