V únoru se sice vrátil do převisu počet volných pracovních míst nad počtem uchazečů o práci, tento převis je ale v porovnání se situací v přechozích letech velmi mírný. Česká ekonomika v loňském druhém pololetí upadla do recese, což se postupně projevuje na trhu práce a lze předpokládat, že se meziroční růst míry nezaměstnanosti bude zrychlovat i v dalších měsících.
Očekáváme, že míra nezaměstnanosti setrvá na úrovni 3,9 procenta i v několika dalších měsících, což ale bude znamenat zrychlení jejího meziročního růstu. Firmy jsou při najímání nových pracovníků opatrnější s tím, jak se celkově snaží zamezit výraznějšímu růstu svých výrobních nákladů.
Jakkoliv se s příchodem jara oživí sezónní práce ve stavebnictví či zemědělství a lesnictví, tak na trh práce postupně dopadá ochlazení aktivity v české ekonomice jako celku s tím, jak hrubý domácí produkt (HDP) vykázal mezikvartální poklesy v loňském třetím a čtvrtém čtvrtletí.
Zároveň ale i nadále platí konstatování, že nezaměstnanost v české ekonomice je v rámci Evropy velmi nízká a dle nedávno zveřejněných údajů Eurostatu za letošní leden byla míra nezaměstnanosti v české ekonomice jasně nejnižší v rámci celé Evropské unie.
Navzdory poklesu výkonu české ekonomiky a vysokým nákladům na energie a další suroviny se zaměstnavatelé snaží své zaměstnance udržet a vyhnout se výraznějšímu propouštění. Za celý rok 2022 činila průměrná míra nezaměstnanosti v české ekonomice 3,4 procenta, což představovalo pokles z celoročního průměru 3,8 procenta, jenž byl vykázán za rok 2021.
Ve výhledu na rok 2023 se rýsuje mírný nárůst míry nezaměstnanosti, celoroční průměr pro rok 2023 očekávám v oblasti 3,7 procenta s výhledem na pozvolné zlepšování situace v roce 2024.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
