Maloobchodní tržby: Od maloobchodních tržeb za únor čekáme spíše slabší údaje. Spotřebitele trápila rychlá inflace, která držela spotřebitelskou úroveň na nízkých úrovních. Pokles registrací aut klesl, i když po meziměsíčním poklesu jejich prodejů v lednu zde vidíme prostor na mírný nárůst. Údaje z kreditních transakcí také indikují spíše opatrnost a navyšování nominálních výdajů právě z důvodu rostoucích cen.
U prodejů aut čekáme mírný meziměsíční růst o 0,2 procenta a meziroční pokles o 6,7 procenta. Zde je stále velkým problémem jejich snížená nabídka. V případě maloobchodních tržeb bez aut čekáme po lednovém meziměsíčním růstu o 1,6 procenta jejich reálné snížení o 0,4 procenta, což by v meziročním vyjádření znamenalo meziroční růst o 5,5 procenta.
Se zahrnutím prodeje aut by tak maloobchodní tržby měly zaznamenat meziroční růst o 1,5 procenta. Březen pravděpodobně přinese slabší údaje z důvodu zhoršeného sentimentu a prudkého zdražení u čerpacích stanic. Na druhou stranu u některých položek došlo k růstu z důvodu zvýšených nákupů spojených s válkou na Ukrajině.
Průmyslová výroba: Od průmyslové výroby za únor čekáme po lednovém meziměsíčním vzepjetí o 3,1 procenta slabší údaje. Důvodem je opětovné slábnutí výroby aut, kterou stále trápí nedostatek výrobních komponent. Meziměsíčně se zde produkce po sezónním očištění snížila v únoru o 2,2 procenta a její meziroční propad se prohloubil na 23,9 procenta po lednovém poklesu o 11,4 procenta.
Naopak ve prospěch expanze průmyslové výroby za únor hovoří stále relativně příznivé hodnoty předstihových indikátorů, i když i zde došlo k jejich snížení. Příznivě dopadla i statistika z průmyslu v sousedním Polsku s meziměsíčním růstem o 2,1 procenta (SA).
V souhrnu tak čekáme od průmyslové výroby mírný pokles o 0,5 procenta meziměsíčně, což by v meziročním srovnání znamenalo meziroční růst o 2,5 procenta (WDA i NSA). V březnu lze s ohledem na eskalaci konfliktu na Ukrajině a přerušení některých dodávek do průmyslu z této oblasti čekat výraznější propad.
Spotřebitelské ceny: U spotřebitelských cen za březen čekáme další podstatný nárůst. Meziměsíčně čekáme zdražení pro spotřebitele v průměru o 1,2 procenta, tedy podobně jako v únoru. Nicméně tentokrát byly pravděpodobně hlavním tahounem zdražování ceny u čerpacích stanic, které meziměsíčně v průměru přidaly více než 15 procenta.
U potravin odhadujeme za březen zpomalení tempa růstu cen k jednomu procentu meziměsíčně. K dalšímu navyšování dojde u cen energií a mírný kladný příspěvek do inflace lze opět čekat i z důvodu opožděného efektu zvyšování spotřebních daní z tabáku a alkoholu. Velkou otázkou je opět vývoj jádrové složky inflace, kde za březen počítáme jen s mírným zpomalením meziměsíčního tempa růstu pod 0,9 procenta meziměsíčně (SA). To by znamenalo její meziroční zrychlení do blízkosti 11 procent.
V souhrnu počítáme se zrychlením meziroční míry inflace na 12,2 procenta z předchozího tempa 11,1 procenta. Oproti prognóze České národní banky (ČNB) by to zaznamenalo odchylku o 2,4 procentního bodu. Vrchol meziroční míry inflace čekáme v květnu mírně nad 13 procent. Ve zbytku roku počítáme se zpomalováním meziměsíční dynamiky inflace a návratem meziročních růstu do jednociferného teritoria až na konci letošního roku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Vše s tichým souhlasem vlády.která potřebuje zlikvidovat úspory občanů. Sice už 20 let křičí „spořte na důchod“ ,ale to byl asi jen vtip…….Vládě spolu s ČNB leží v „žaludku“ ty 3,3 biliony korun co mají občané naspořeny. Já mám taky hodně naspořeno a jak vidím kam směřuje vývoj v tomto nikým neřízeným státu tak šetřím stále víc a víc.
Meziroční prosincová inflace pod 10 % je blbost. To by znamenalo, že by se za 2. pololetí musely ceny zvednout pouze a jen o zhruba 1 %. To je nereálné očekávání, inflační tlaky jsou podstatně tvrdší a setrvalejší.