
Za nižšími cenovými tlaky stojí zejména prudké zlevnění energií (-6,0 %), zatímco vývoj v ostatních částech spotřebitelského koše zůstal relativně stabilní. I tak jde ale z pohledu centrální banky o viditelné podstřelení její vlastní prognózy (2,0 %), což otevírá dveře pro další snížení úrokových sazeb již na říjnovém zasedání.
Oproti poslední prognóze byla nižší i jádrová inflace, která lehce zvolnila na 2,7 procenta. Pro centrální banku je potěšující zejména pohled na momentum jádrové inflace, které lépe zachycuje bezprostřední cenový vývoj a v záři zvolnilo z 3,1 procenta na 2,6 procenta.
Na straně druhé, jádrová inflace zůstává setrvačná, a zvláště cenový vývoj ve službách, kde se inflace drží na úrovni čtyř procent, je pro ECB bezpochyby důvodem k pokračující opatrnost při kalibraci měnové politiky.
Od posledního zasedání ECB překvapila holubičím způsobem nejen inflace, ale také mizerné výsledky indexů PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.), které signalizují stagnaci evropské ekonomiky ve třetím čtvrtletí.
A v podobném duchu nakonec působí i razantní redukce sazeb ze strany amerického Fedu (centrální banka USA). Přestože tak ECB po zářijovém zasedání vcelku jasně signalizovala další snížení sazeb až v prosinci (kdy bude k dispozici nová prognóza, pozn. aut.), výše zmíněné argumenty výrazně zvýšily šance na další posun sazeb dolů již v říjnu.
Sázky v tomto týdnu dále přiživila i šéfka ECB Christine Lagardeová, která působila daleko sebevědoměji ohledně zkrocení inflace. Evropská centrální banka, zdá se, nechce zůstat za křivkou a dusit ekonomiku zbytečně vysokými sazbami.
Podobně to vidí i eurový peněžní trh, který počítá s říjnovým „cutem“ (snížením) o 25 bazických bodů z více než 90 procent. Z našeho pohledu nebude rozhodování ECB zdaleka takto jednoznačné (na stole bude i varianta stability sazeb), pravděpodobněji se však nyní jeví pokračování v cyklu uvolňování měnové politiky.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com