Meziročně německá inflace dosáhla nového rekordu ve výši 8,7 procenta, oproti očekávaným 8,1 procenta. K růstu cen přispěly zejména dražší energie a potraviny. Rychleji, než se čekalo, v květnu rostly ceny také ve Španělsku. Meziroční harmonizovaná inflace zde činila 8,5 procenta, když se čekalo 8,3 procenta.
Vyšší inflace v Německu a Španělsku je tak významným rizikem pro již tak vysoké odhady celoevropské inflace, která bude zveřejněna v úterý. Nadále zrychlující růst evropských spotřebitelských cen je navíc stále větší výzvou pro Evropskou centrální banku (ECB), která zasedá příští čtvrtek.
Na tomto zasedání centrální bankéři pravděpodobně ukončí program nákupu aktiv APP (Asset Purchase Programme, pozn. red.), aby na následujícím červencovém zasedání mohli zvýšit úrokové sazby. Finanční trhy do konce letošního roku počítají již s celkem pěti zvýšeními úrokových sazeb o 25 bazických bodů.
Důvěra v ekonomiku eurozóny v květnu v souladu s očekáváními stagnovala. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu dosáhl 105 bodů, zatímco v dubnu činil 104,9 bodu. Přes pokles v průběhu března a dubna je však stále důvěra v evropskou ekonomiku zhruba na úrovni, které dosahovala před vypuknutím pandemie.
To je hlavně díky důvěře podnikatelů. Ta je – jak v průmyslu, tak i ve službách – z historického hlediska nadále relativně vysoká. Na opačné straně spektra se naopak pohybuje důvěra spotřebitelů. Ta se vlivem vysoké inflace a nejistoty pohybuje poblíž historických minim.
Evropské tržní sazby v pondělí v důsledku zmíněných překvapení z titulu vyšší německé a španělské inflace výrazně vzrostly. Euro ve výsledku během pondělka zpevnilo vůči americkému dolaru o 0,4 procenta. Akciové trhy v průběhu evropského obchodování rostly tempy nad 0,5 %, když pozitivní stimul poskytla informace o rozvolnění protiepidemických opatření v Číně.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
