Celková i jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí klesly pod prognózu České národní banky (ČNB), což by spolu se silnější korunou mělo vést k delší stabilitě úrokových sazeb, než co předpokládá prognóza z dílny samotné centrální banky. Meziroční inflace v prosinci klesla z 2,7 procenta na 2,3 procenta a dosáhla tak nejnižší úrovně od prosince roku 2018.
Finanční trh očekával prosincovou meziroční inflaci na úrovni 2,6 procenta, odhad ČNB činil tři procenta. Zmírnění inflace bylo v případě prosince taženo cenami potravin a nealkoholických nápojů, jež dokonce vykázaly mírný meziroční pokles. Zmírnil se také meziroční růst cen energií pro domácnosti či růst cen v dopravě.
V rámci jádrové inflace hlásí výraznější zpomalení meziročního růstu cen odívání a obuv, pomaleji zdražují také hotely a restaurace. Data o jádrové inflaci za loňský prosinec zveřejní ČNB během dneška, velmi pravděpodobně uvidíme pokles jádrové inflace z její historicky maximální úrovně 3,7 procenta, jež byla vykázána v několika předchozích měsících včetně listopadu.
Právě jádrová inflace je pro centrální banku velmi důležitým měřítkem vývoje cenových tlaků a prognóza centrální banky počítala s tím, že jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí loňského roku vzroste v průměru na 3,9 procenta poté, co ve třetím čtvrtletí činila 3,7 %.
Nižší než očekávaná jádrová inflace spolu s posilováním koruny by měla bankovní radu utvrdit v názoru, že není třeba spěchat se zpřísněním měnové politiky a že zvýšení úrokových sazeb přijde později, než co předpokládá listopadová prognóza z dílny centrální banky.
Celoroční průměr celkové inflace loni činil 3,2 %, což bylo nejvíce od roku 2012. Na růstu cenové hladiny v tuzemské ekonomice se loni podepsaly jak ceny potravin a alkoholických a tabákových výrobků, tak jádrová inflace, kterou táhla k růstu slabší koruna.
V průběhu letošního roku lze čekat pokles celkové i jádrové inflace: Cenové tlaky se budou zmírňovat v reakci na loňský pokles české ekonomiky, ve směru nižší inflace bude působit také silnější koruna a pokles cen energií.
Celková inflace by letos měla v průměru klesnout na úroveň dvouprocentního inflačního cíle, centrální banka bude přesto bedlivě vyhlížet vhodný okamžik pro zvýšení svých úrokových sazeb ze stávající velmi nízké úrovně.
Růst cen v české ekonomice by se měl po loňském překvapivě svižném tempu v letošním roce zmírnit. Inflace by se letos měla vrátit do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky, což naznačují i údaje za samotný prosinec.
ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem loňského listopadu čeká pro letošní rok trojí zvýšení úrokových sazeb, první zvýšení úroků by dle této prognózy mělo přijít v průběhu jara. Coby nejpravděpodobnější scénář se mi i nadále jeví stabilita úrokových sazeb až do konce roku 2021, neboť koruna posiluje rychleji, než ČNB čekala, takže měnové podmínky v české ekonomice se přitvrzují, aniž by bylo nutné hýbat s úrokovými sazbami.
Příští pohyb úrokových sazeb by sice měl být nahoru, předpokládám ale, že se tak stane spíše až v roce 2022.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
