Může zaměstnavatel nařídit práci přesčas?
Pro přesčasy nouzový stav nepřinesl žádná zvláštní pravidla. Nadále platí, že přesčasy nemohou vykonávat mladiství ani těhotné zaměstnankyně. Také je potřebné zmínit, že práci přesčas je možné nařídit pouze z vážných provozních důvodů, avšak u zaměstnanců, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok, práci přesčas nařídit nelze (pozn. aut. – tito zaměstnanci vykonávat práci přesčas mohou, avšak jen s jejich souhlasem).
Zcela výjimečně je možné přesčas nařídit i na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, ale pouze v případě, že danou práci nelze provést v pracovní den. Jde například o nakládání zboží, inventury, krmení a ošetřování zvířat nebo práce „na záskok“.
Pokud jsou podmínky pro nařízení přesčasu splněny, zaměstnanec vykonávání práce přesčas nemůže odmítnout (samozřejmě s výjimkou kategorií zaměstnanců uvedených výše). V jednom týdnu však práce přesčas nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin, ročně potom 150 hodin. Dobu odpočinku mezi směnami (8 hodin) zaměstnavatel krátit nemůže. Odměnou za přesčas je ze zákona dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku.
Může zaměstnavatel nařídit povinnou dovolenou?
Mnoho společností vzhledem k současným omezením zavřela své provozovny nebo přerušila výrobu, své zaměstnance posílají pracovat na home office. V některých případech nařídily čerpat dovolenou. Měly na to právo?
Podle zákoníku práce si čerpání dovolené neurčuje zaměstnanec, ale zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel dovolenou nařídit může, je však povinen tuto skutečnost oznámit zaměstnancům písemně, a to minimálně 14 dní dopředu. Uvedenou lhůtu je možné i zkrátit, avšak jenom se souhlasem zaměstnance. Jednoduše řečeno, zaměstnavatel se na tom musí se zaměstnancem dohodnout.
Jak si v současné době přivydělat?
Pokud zaměstnanci chtějí nastoupit na brigádu, například formou Dohody o provedení práce (DPP) nebo Dohody o provedení činnosti (DPČ) mimo hlavní pracovní poměr, neexistují žádná omezení. Každopádně by si ale zaměstnanci měli dát pozor, aby šlo o brigádu, při které budou vykonávat činnost, která není shodná s předmětem činnosti jejich současného zaměstnavatele.
Pokud by šlo o brigádu, při které bude zaměstnanec vykonávat činnost, která je shodná s předmětem činnosti jejich současného zaměstnavatele, je třeba, aby si zaměstnanec vyžádal souhlas svého současného zaměstnavatele.
Důležité je ale připomenout i to, že je vždy nutné zohlednit i obor činnosti zaměstnavatele, přestože se na první pohled může zdát, že pro pracovní náplň konkrétního zaměstnance není přímo důležitá. Například účetní, která pracuje u stavební společnosti (tedy společnosti, která se nevěnuje poskytováním účetních služeb), může klidně vykonávat práci účetní i u jiného zaměstnavatele, ovšem pokud nejde o jinou stavební firmu.
Na brigádu nelze nastoupit v době neschopenky. V tomto případě by totiž šlo o porušení režimu, který by mohl vést k odnětí nebo zkrácení nemocenské. V případě ošetřovného je teoreticky možné vykonávat práci na brigádě, avšak za dny, kdy má zaměstnanec příjem z brigády, mu dávka ošetřovného nenáleží.
Autor je vedoucí náboru a marketingu ve společnosti Manuvia
(Redakčně upraveno)
