Jak rozmnožit peníze? Stavební spoření začíná porážet spořicí účty

Neplatí to samozřejmě absolutně a pro všechny, ale stavební spoření – zvláště pro konzervativního střadatele – může být ideální volbou, kam uložit své volné finance. Nahrává tomu snižování úrokových sazeb u spořících účtů.
Stavební spoření může být pro některé lidi vhodným způsobem, jak vydělávat na svých úsporách, přestože od ledna 2024 dostává střadatel od státu namísto dvou tisíc korun ročně už jen tisícovku.
Stavební spoření může být pro některé lidi vhodným způsobem, jak vydělávat na svých úsporách, přestože od ledna 2024 dostává střadatel od státu namísto dvou tisíc korun ročně už jen tisícovku.

Před lety se zdálo, že stavební spoření má svá nejlepší léta za sebou. Další ránu mu pak „zasadila“ vláda, když ve svém úsporném balíčku snížila státní podporu o celou polovinu. Od ledna 2024 dostává střadatel od státu namísto dvou tisíc korun ročně už jen tisícovku.

Ale stavební spoření stále žije, což dokládá více než 2,9 milionu aktivních smluv, a nyní to dokonce vypadá na jejich nový restart. Pro mnohé, zvláště konzervativněji laděné střadatele by to mohla být ideální volba, kam uložit své volné peníze. A to díky snižování úrokových sazeb na spořících účtech.

Jsou to vlastně poměrně jednoduché počty. S tím, jak Česká národní banka (ČNB) postupně snižuje své úrokové sazby, reagují na tento trend rovněž komerční banky. Tím pomalu končí „zlatá éra“ spořicích účtů, které dosahovaly nejvyšších úroků v době vysoké inflace (a vysokých sazeb centrální banky, pozn. aut.).

Naposledy ČNB snížila úrokové sazby začátkem letošního února, a to o 25 bazických bodů, takže základní repo sazba klesla na 3,75 procenta. Reakce komerčních bank bude nepochybně brzy následovat – mít peníze na spořicím účtu bude opět o něco méně výhodné.

Pokud se inflace letos „neutrhne ze řetězu“ a bude se nadále pohybovat v tolerančním pásmu ČNB, je pravděpodobné, že centrální banka bude úrokové sazby nadále postupně snižovat. Letos se očekává úroveň 3,25 až 3,5 procenta u hlavní repo sazby.

V tom případě by se spořicí účty, ale pravděpodobně i termínované vklady měly dostat na hodnotu 1,5 až 3 procenta. To už k předpokládané inflaci mezi 2,5 a 3 procenty není žádný „vejvar“.

Stavební spoření ale nabízí pevnou úrokovou sazbu, takže stabilní výnos se pohybuje mezi 4 a 4,5 procenty. A to už stojí za zvážení, jestli peníze nepřesunout právě na stavebko. Mimochodem: Stavební spořitelny částečně kompenzovaly zkrácení státního příspěvku různými bonusy či prémiemi.

Samozřejmě existují některá „ale“: Aby zájemce dosáhl na pravidelný příspěvek od státu, musí ročně uspořit aspoň 20 400 korun, tedy 1 700 korun měsíčně. Druhou podmínkou – pokud chce střadatel se svými penězi volně nakládat a nepoužít je třeba na rekonstrukci bytu – je to, že musí ukládat peníze minimálně šest let.

Pokud ale někdo hledá především jistotu, že mu inflace z jeho úspor „neukousne“ příliš velkou částku a má dostatek volných peněz, může být pro něj právě stavební spoření ideálním modelem.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. ČN Čenda Novák

    Která spořitelna garantuje pevný úrok po celou dobu 6 let ? Rád si tam spoření zalozim.