Mezinárodní diabetologická federace (IDF) hlásí: Bezmála půl miliardy lidí na celém světě trpí diabetem. Čísla jsou šokující – téměř každý desátý člověk se potýká s cukrovkou. Drtivá většina se pak potýká s cukrovkou druhého typu. Diabetes u nás patří k nejprogresivnějším onemocněním, jak jsme psali.
– trvalá žízeň
– malátnost
– nucení na toaletu
– špatné vidění
– svědění pokožky
– pocení
„Každoročně v ČR přibývá více než 20 tisíc nových onemocnění a 22 tisíc pacientů v důsledku tohoto onemocnění zemře.
Odborníci odhadují, že přibližně dalších 200 tisíc nemocných pacientů není registrováno a o svém onemocnění neví,“ uvádí Zpráva o zdraví obyvatel ČR, kterou vydává Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Cukrovka navíc nebolí a je obtížné ji u dítěte odhalit. Bez diagnózy není správné léčby, diabetik bez léčby hazarduje se zdravím.
Diabetes I. typu. Čistota půl zdraví?
Stále více dětí u nás onemocní diabetem 1. typu. Léčba je možná pouze za pomocí inzulinu. Příčiny uvedeného trendu, s nimiž se ale potýkají i jiné země v Evropě, se zatím lékařům nepodařilo objasnit. Pro děti je to typická cukrovka, která je dědičným autoimunitním onemocněním. Jde o nemoc, během níž začne vlastní imunitní systém napadat buňky slinivky břišní. Ta přestane produkovat hormon inzulin, což vede k absolutnímu nedostatku inzulinu v těle.
Jedna z možných hypotéz, zdůvodňující rapidní nárůst nemocných, je založena na hygieně. Tzv. hygienická hypotéza tvrdí, že dítě onemocní diabetem, protože v kojeneckém a batolecím věku se nedostávalo do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. Existují sice jen nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s viry a bakteriemi, může se u něj spustit autoimunitní onemocnění, jako je například diabetes 1. typu.
„Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Diabetes II. typu. Obžerství a lenost
Nedostatek pohybu, nepravidelné strava a nadměrný stres, ale především genetické vlivy výrazně pomohou k získání cukrovky druhého typu. Pacienti mnohdy mohou přispět k ovlivnění své prognózy změnou životního stylu, avšak řadě z nich se zkrátka nic měnit nechce, nebo jsou líní a pohodlní.
Získaný diabetes byl v minulosti záležitostí téměř výhradně osob starších 45 let, dnes ho však mají čím dál mladší lidé a výjimkou nejsou ani děti. Strmě totiž stoupá procento dětí s nadváhou. „Přestože se v léčbě cukrovky dosáhlo zejména v posledních letech velkého pokroku, nedaří se uspokojivě zvládat onemocnění u velké části pacientů, což bohužel vede k rozvoji komplikací a zvyšuje to náklady na léčbu,“ upozorňuje na úskalí léčby doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., z Diabetologického centra III. interní kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.
Sladká, malá vítězství
Zásadní roli v léčbě diabetu, ale i ostatních civilizačních chorob tak hraje motivace nemocných k dodržování léčby, dietních a režimových opatření. Léčba je sice trpělivým během na dlouhou trať, ale při dodržování lékařských doporučení se dají očekávat „sladká“, i když malá vítězství.
