Zaměstnanci se začínají více a otevřeněji bavit o svých příjmech, což jim dává silnější pozici při individuálním i kolektivním vyjednávání. Je patrný nárůst žádostí o práci z domova, což znovu ukazuje, jak se zaměstnanci snaží využít svých nově získaných práv. Co se týká byrokratické úlevy, z firem zaznívají jak pozitivní, tak negativní reakce.
Přestože se odborníci shodují, že na celkové hodnocení dopadů flexinovely je ještě brzy, některé dopady jsou již patrné velmi zřetelně. Již nyní můžeme konstatovat, že novela ovlivnila každodenní personalistickou praxi a kvůli vysoké publicitě zvýšila povědomí mnoha zaměstnanců o jejich nově získaných právech.
Na straně zaměstnavatelů flexinovela vyvolala nutnost přehodnotit a upravit řadu interních dokumentů a postupů. Vedle masivního rušení doložek o mlčenlivosti o výši výdělku se například přeučuje i praxe u e-doručování mzdových výměrů.
U expatů či pendlerů vzrostl zájem o volbu měny výplaty, personalisté tak musí nyní řešit kurzová nastavení, protože povinné odvody zůstávají vždy v českých korunách. Na straně zaměstnanců flexinovela vede k testování nových možností v praxi – například vyjednávání o výši mzdy vzhledem k vyšší dostupnosti informacím o mzdách kolegů.
Především zmíněná transparentnost v odměňování vytvořila na zaměstnavatele výrazný tlak na nastavení férových mzdových systémů. Toto opatření bylo explicitně zavedeno jako nástroj pro snížení rozdílů v odměňování žen a mužů, dalo to však páky všem zaměstnancům bez ohledu na gender.
Nová dynamika u zkušebních a výpovědních dob
Zaměstnavatelé začali standardně využívat možnost sjednat o měsíc delší zkušební dobu, aby získali více času na ověření schopností a vhodnosti kandidáta. Objem ukončení ve zkušební době roste zejména u profesí, kde se častěji personalisti potýkají s nevhodným výběrem kandidáta. Příkladem jsou obchodníci, pojišťovací agenti a podobné profese.
Řadě firem působí nemalé komplikace změny týkající se výpovědní doby. Změna počátku běhu výpovědní doby na den doručení sice zrychluje proces a redukuje náklad, v praxi však také způsobuje administrativní komplikace.
Ukončení pracovního poměru v průběhu měsíce vyžaduje složitější výpočty poměrné mzdy, náhrady za dovolenou a dalších složek odměny, což zvyšuje chybovost a administrativní zátěž pro mzdové účtárny. Navíc se kriticky důležitým stal přesný okamžik doručení, což zvýšilo potenciál pro právní spory, zejména při elektronickém doručování.
Objevují se také první signály, že zaměstnavatelé začínají častěji využívat novou možnost výpovědi s jednoměsíční výpovědní dobou v případech, kdy zaměstnanec dlouhodobě neplní pracovní úkoly uspokojivě nebo nesplňuje stanovené předpoklady pro výkon práce.
Tento postup firmy vnímají jako praktičtější a právně bezpečnější variantu oproti okamžitému zrušení pracovního poměru, které je možné jen při závažném porušení povinností. Umožňuje jim řešit dlouhodobé výkonnostní problémy zaměstnanců bez nutnosti dokazovat intenzitu porušení pracovních povinností.
Home office jako právo
Home office je čím dál tím více vnímaný zaměstnanci jako jejich právo a mnoho velkých zaměstnavatelů si tak nastavilo standardizované podmínky pro práci z domova – například došlo ke sjednocení formulářů dohod, zavedly se paušální náhrady nákladů.
V některých firmách pak první měsíce účinnosti flexinovely přinesly zvýšený nápor žádostí o tento benefit, a to zejména od těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň pečujících o dítě mladší devíti let, kterým nyní zaměstnavatel musí případný nesouhlas dostatečně odůvodnit.
V oblasti home office proběhly dokonce už i spory – jeden zaměstnanec napadl u inspekce práce, že mu zaměstnavatel odmítl home office bez pádného důvodu. Inspekce mu předběžně dala za pravdu, že odůvodnění bylo nedostatečné, a zaměstnavatel raději po dohodě umožnil částečnou práci z domova.
Rodiče a návraty
Jedním z očekávaných dopadů flexinovely mělo být snížení rizika sporů po návratu z rodičovské dovolené. Zdá se, že k tomu skutečně dochází. Firmy častěji plánují návraty na „stejnou židli“ (do dvou let věku dítěte, pozn. aut.) a zaměstnavatelé současně řetězí zástupy na dobu určitou.
Pro firmy znamená flexibilnější staffing (personální proces získávání), rozmisťování a udržení zaměstnanců, nicméně je nutné hlídat si i dobu maximálně devíti let u jednoho zaměstnavatele.
Mladiství, dohodáři a letošní sezona
V letošním létě se firmám otevřela nová věková kategorie brigádníků mezi 14 a 15 lety. V praxi přibyly dotazy na takzvané lehké práce a povinné zdravotní prohlídky. Zaměstnavatelé řešili především limit 7 hodin za den či 35 hodin za týden, zákaz noční práce a přesčasy.
K výrazné proměně režimu brigádníků došlo už v říjnu roku 2023. Zaměstnavatelé museli začít vést přesnou evidenci docházky u brigádníků na DPP (dohoda o provedení práce) i DPČ (dohoda o pracovní činnosti), plánovat jim směny a dodržovat u nich obdobný režim odpočinku, jako kdyby šlo o zaměstnance na hlavní pracovní poměr.
Ze začátku to působilo potíže například ve službách a gastronomii, kde byli zaměstnavatelé zvyklí volat brigádníka operativně. Nyní platí povinnost sdělit rozpis alespoň tři dny předem, jinak lze směnu konat jen po dohodě dodatečně.
Některé podniky proto převedly část dohodářů na kratší úvazky, aby pracovníci chodili pravidelně a firma tak získala větší jistotu pokrytí směn. Jiné naopak využily ustanovení, že si lze od letošního června sjednat možnost samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem, a tak pravidlo tří dnů de facto obešly.
Statisticky zatím nelze s určitostí říci, zda počet dohodářů celkově klesl či nikoli. Data České správy sociálního zabezpečení za letošní třetí čtvrtletí budou teprve zveřejněna. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ale očekává, že objem práce na „nepojištěné“ dohody mírně klesne, protože některé dohody s vyšším úvazkem se stanou pojištěnými částečnými úvazky.
MPSV toto očekává, přestože se limit na jednu dohodu bez pojištění zvýšil na 11 500 korun, což umožňuje o něco vyšší výdělek bez odvodů. Např. studenti budou možná moci odpracovat více hodin měsíčně, aniž by se jim strhávalo pojistné, což by mohlo zvýšit počet drobných brigád. Trendy bude možné vyhodnotit až s odstupem, zatím firmy i dohodáři spíše ladí procesy podle nových pravidel.
Byrokratická zátěž vs. úleva
Jedním z deklarovaných cílů novely bylo omezit zbytečnou byrokracii pro firmy. V určitých bodech se to naplnilo. Zrušení lékařských prohlídek pro nerizikové profese ušetřilo mnoho času a peněz podnikům i zaměstnancům. Také rušení povinných plánů dovolených nebo zavedení paušálu na home office zjednodušuje administrativu.
Na druhou stranu jiné novinky byrokracii naopak přidaly: Povinnost evidovat všechny DPP včetně těch „nepojištěných“ znamená pro mzdové účetní nové měsíční reporty.
Také výpočty dovolené a příplatků pro dohodáře vyžadují úpravy mzdových systémů. Firmy si tedy musely zvykat na nové postupy, což krátkodobě zátěž spíše zvýšilo.
Autor je datový analytik portálu JenPráce.cz
(Redakčně upraveno)
