Darovat můžeme v podstatě všechno, co vlastníme, a dokonce až polovinu toho, co vlastnit plánujeme. Jde o dobrovolné a bezúplatné převedení vlastnického práva obvykle formou darovací smlouvy. Darovat můžeme hned, nebo s časovým odkladem (konsenzuální darovací smlouva – pozn. aut.), můžeme klást podmínky pro obdarovaného a za určitých okolností si vyžádat dar zpět.
1. Darovat můžete teoreticky celý svůj majetek a až polovinu majetku, který plánujete získat. K převodu vlastnických práv může dojít hned, ale i s časovým odkladem. Při darování nemovitosti se musí sepsat darovací smlouva.
2. Požadovat zpět darovaný majetek lze jen z důvodu nevděku, alespoň jeho část také z důvodu nouze.
3. Daň z nabytí ani darovací daň se už neplatí. V rámci rodiny darovaný majetek nepodléhá ani dani z příjmu.
Darovací smlouva chce svoje
Darování je v zásadě neformální a darovací smlouvu lze uzavřít jakýmkoli způsobem. Při darování věci zapsané do veřejného rejstříku (nejčastěji katastr nemovitostí – pozn. aut.) však je pod sankcí neplatnosti požadována písemná forma.
Když jde o velký (např. nemovitý) majetek, vyplatí se neškudlit drobné a zaplatit si odbornou pomoc. Což platí také v případě darování, resp. sepsání darovací smlouvy.
Kdo spoléhá na vzory stažené z internetu, může narazit na zastaralé verze.
Kdo se zase věří výhradně vlastnímu selskému rozumu, snadno do smlouvy uvede nepřesnou či neúplnou informaci (v případě darování nemovitosti v nesouladu se záznamy v katastru), což může vést k prohlášení smlouvy za neplatnou v době, kdy toto drobné opominutí už nepůjde napravit.
Písemná formu je vyžadována také u smlouvy, která řeší darování věci v budoucnosti.
Lze dar žádat zpět?
Někdy však zjistíme, že jsme se s darováním unáhlili. Důvodů může být celá řada. Nemovitost třeba potřebujeme pro sebe, nebo se ukázalo, že obdarovaný ve vztahu nám prudce ochladl. Podle zákona můžeme svůj dar odvolat ze dvou důvodů.
Odvolání pro nevděk nastane, když dárci obdarovaný vážně ublíží, např. se proti němu dopustí trestného činu. Pak má dárce právo požadovat vrácení daru, případně jeho finanční hodnoty, pokud obdarovaný věc prodal.
Druhým případem je odvolání pro nouzi, pokud dárce nemá prostředky na nutnou výživu svou, případně osob, ke kterým má vyživovací povinnost. Dárce však může požadovat vrácení daru nebo zaplacení jeho ceny pouze v hodnotě, ve které se mu nedostávají prostředky k nutné výživě. Což však může být mj. i hrazení nákladné zdravotní péče.
Dříve často zmiňovaný důvod, že darování může být odvoláno kvůli porušování dobrých mravů vůči dárci, už byla z občanského zákoníku odstraněna.
Darování se splnitelnou podmínkou
Základní charakteristikou darovací smlouvy je její dobrovolnost, nemůže tedy nahrazovat plnění jakékoli právní povinnosti. Na druhou stranu však může být podmíněna přijetím příkazu nebo splněním podmínky.
Pokud nejde o majetkovou protislužbu, podmínku nemožnou nebo příčící se dobrým mravům, narušující veřejný pořádek a vybízející k trestní činnosti, nebo zjevně šikanující obdarovaného, může mít nesplnění zadaných podmínek za určitých okolností za následek až zrušení darovací smlouvy.
Darovat dluhy nelze
Dobrovolnost samozřejmě chrání také obdarovaného, který musí s darem souhlasit. Nelze někomu darovat dluhy a nechat jej, ať se s tímto „dárečkem“ vypořádá. Dary také nenahrazují předepsané dávky výživného a podobných závazky.
Pokud by někdo vědomě daroval cizí věc, musí následně nahradit vzniklou škodu.
Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru. Je možné darovat svůj nejen současný, ale i budoucí majetek. V tomto případě však maximálně jeho polovinu.
Darování věci, kterou dárce dosud nevlastní, je platné, jen zaváže-li se dárce smluvně věc nabýt.
Až po smrti dobrodince
Podle nového občanského zákoníku už neplatí, že darování může proběhnout jen mezi živými. Vyloučena už není odkládací podmínka, že k převodu vlastnictví dojde až v okamžiku dárcovy smrti.
Když dárce zemře do tří let od převodu nemovitosti, dar je zahrnut do dědického řízení. Je-li obdarovaného zákonný podíl z dědictví nižší, než hodnota daru, na další pozůstalost už nemá nárok.
Stačí jen nahlásit
Dobrou zprávou pro obdarované je, že byla zrušena darovací daň. Osoby blízké (příbuzní v linii přímé i vedlejší a partneři žijící ve společné domácnosti alespoň rok) jsou osvobozeny také od daně z příjmu. Pro ostatní obdarované tato povinnost zůstává a musejí hodnotu daru (na základě odhadu tržní ceny) danit s ostatními příjmy za uplynulý rok.
Nabytí daru v hodnotě nad pět milionů (obvykle nemovitost) musejí však finančnímu úřadu nahlásit i členové rodiny, jimž daňová povinnost nevznikla.
Výhodnější než dědictví
A jaké jsou hlavní výhody darování oproti dědictví? V případě darování nemovitosti se vyhnete mj. potenciálně výbušným dědickým podílům i požadavkům neočekávaných věřitelů po dárcově smrti, naopak můžete majetek využívat bez odkladu a ušetříte na poplatcích za dědické řízení.
Každopádně je nutné darovat majetek až po zralém uvážení, protože vrátit tento krok lze jen za určitých okolností. A hlavně myslet v první řadě na vlastní zadní kolečka.
