Darovací daň už neexistuje, ale dary se někdy daní

Poradna

Máme danit dary? Tato otázka napadne mnohé jednak s blížícím se datem podání daňového přiznání, ale také při vzpomínce na stíhání bývalé šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové (dříve Nagyové) pro neodvedení daně z drahých dárků. A s dary mnozí počítají také v souvislosti s připravovaným zákonem o prokazování majetku. Máme se tedy v souvislosti s dary berňáku obávat, nebo můžeme zůstat v klidu?

Ilustrační obrázek: www.pixabay.com

Do konce roku 2013 platil zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, kde byla takzvaná darovací daň jednoznačně upravena. Zákon však byl zrušen a pojem daně darovací zmizel v propadlišti daňových dějin.

Problematika daňového zatížení movitých darů byla zahrnuta do zákona o daních z příjmů (jde o zákon č. 586/1992 Sb.), který byl již více než padesátkrát novelizován, takže vyznat se v něm je trochu oříšek.

Jak je to však se zdaněním daru mimo rámec rodiny? Tedy získaných, nebo naopak věnovaných přátelům, milenkám, snoubenkám, pokud jsme s nimi nesdíleli společnou domácnost. Zákon stanoví, že osvobození od daně se týká jen darů nabytých příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období, což je obvykle kalendářní rok, nepřevyšuje částku 15 000 korun.

Osoby obdarované vyšší hodnotou, tedy dražšími dary, by měly projít procedurou přiznávání daně z příjmů za kalendářní rok, na níž by neměli zapomenout především na konci března.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Právo

Nejčtenější

Investiční životní pojištění: Běžní spotřebitelé vs. „podvedení klienti“

NázorTéma týdne
Je s podivem, že jsou to více než dva měsíce, co tuzemská média začala informovat o aktivitě „poškozených klientů“ pojišťoven v oblasti investičního životního pojištění (IŽP), ale žádné z nich se blíže nepozastavilo nad „modelovými příklady“, které na březnové tiskové konferenci představil Jiří Chvojka. Mluvíme o paní z Prahy, co měla sjednáno devět IŽP a o pánovi z Moravy, jenž vložil do finančního produktu, …
Rolovat nahoru