Jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělil profesor Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno, pacientů s astmatem přibývá. Podle odhadů jich je více než 800 tisíc, přičemž těžkou formou trpí až každý desátý. Často končí v nemocnici.
Ulevit by jim mohla biologická léčba, k níž se ovšem dostanou pouze v národních centrech pro těžké astma. Nyní se v nich léčí přibližně 1,4 tisíce osob, jejich počet by však mohl být až desetinásobný. Lékaři na to upozornili začátkem května u příležitosti Světového dne astmatu.
„U pacientů s těžkým astmatem dochází k častým nebo silným astmatickým záchvatům, které mají negativní vliv na jejich každodenní život. Tato forma nemoci obvykle dostatečně nereaguje na běžné léky, jako jsou inhalační kortikosteroidy či bronchodilatační léky,“ řekl profesor Sova.
Nežádoucí účinky
U pacientů s astmatem používají lékaři pětistupňovou škálu, přičemž těžké astma patří do čtvrté a páté kategorie. U nich se často nedaří dostat nemoc pod kontrolu, užívají vysoké dávky inhalačních a orálních kortikosteroidů a léků na rozšíření průdušek.
„Velké dávky kortikosteroidů provází řada nežádoucích účinků. Patří mezi ně například řídnutí kostí, cukrovka, oslabení imunity nebo vyšší riziko infekcí,“ konstatoval Milan Sova. Doporučuje jim právě léčbu v jednom z 15 národních center pro těžké astma.
„Jsou ve fakultních nebo krajských nemocnicích napříč republikou,“ uvedl Sova. V těchto centrech se jim dostane komplexní péče a případně terapie biologickou léčbou monoklonálními protilátkami. Například v brněnské fakultní nemocnici se s astmatem léčí přibližně 4,5 tisíce lidí.
„Na biologické terapii máme dvě stě pacientů. Počet exacerbací (zhoršení chronického onemocnění – pozn. aut.) u nich poklesl až o osmdesát procent, což se pozitivně odrazilo na kvalitě jejich života,“ sdělil profesor Sova.
Léky si aplikují pacienti
Léky si pacienti podle něj aplikují doma injekcí do podkoží a na kontroly jezdí jednou za tři až čtyři měsíce. Nezanedbávat léčbu a co nejvíce dbát na rady ošetřujícího lékaře doporučuje Národní zdravotnický informační portál.
„Pro úspěšnou léčbu astmatu je zásadní, aby fungovala spolupráce mezi lékařem a pacientem. Uvědomělé chování pacienta je pro zvládání nemoci v každodenním životě nesmírně důležité a v ideálním případě umožňuje žít bez omezení, která obvykle s nemocí souvisejí,“ uvádí web.
Podle Jakuba Novosada z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, považují lékaři za dostatečné, pokud akutní záchvaty klesnou minimálně o 50 procent.
„Ve většině případů se daří mít těžké astma pod kontrolou i ve chvíli, kdy je pacient v péči ambulantního specialisty,“ dodal Milan Sova z brněnské fakultní nemocnice. Problém nastává, když je zapotřebí podávat vysoké dávky kortikoidů.
„Je to jasný signál, že by měl lékař poslat svého pacienta do specializovaného centra,“ zdůraznil profesor Sova. Ne vždy se tak děje. Podle specialistů by se biologická léčba mohla nasadit až u 15 tisíc pacientů.
„Poslední data z roku 2023 navíc ukazují, že 57,8 procenta center nevnímá svou kapacitu jako vyčerpanou,“ upozornil Jakub Novosad z královéhradecké nemocnice. Problémem také je, že se okolo biologické léčby opakovaně objevují různé mýty a nepravdy.
Mezi ně patří třeba to, že biologická léčba způsobuje rakovinu nebo že mění genetiku, respektive DNA. Specialisté to odmítají. Uvádějí, že některé léky se podávají 15 až 20 let, jsou dobře sledované a prověřené.
Přibývá dětských pacientů
Mezi typické projevy astmatu patří sípot a pískání, namáhavé dýchání – každý nádech i výdech stojí obrovské úsilí. Pacienti také časté kašlou, jsou rychle unavení při fyzické námaze nebo cítí napětí na hrudi.
Astma také často provází nekvalitní spánek. Pacienti se v noci budí kvůli kašli nebo pocitu dušnosti. Někteří proto spí v polosedě, aby se jim lépe dýchalo. Podle lékařů provází záchvaty obvykle panika a úzkost.
Po celém světě trpí astmatem podle expertních odhadů více než 300 milionů lidí. Za posledních 20 let výrazně přibývá pacientů mezi dětmi a mladistvými. Astma se tak stává nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku. Tento trend je patrný i v České republice.
