Tento týden se konala již sedmá konference Future Investment Initiative, kde se scházejí vysoce postavení lidé z celého světa, aby prodiskutovali ekonomickou a politickou situaci ve světě. V tomto článku naleznete nejvíce relevantní postřehy nejrelevantnějších osob u stolu z pohledu investora.
Ray Dalio (zakladatel Bridgewater Associates)
Ray Dalio tradičně představil svůj rámcový pohled na svět, jež popisuje i ve své nové knize Principles for Dealing with the Changing World Order. Svět přechází z období prosperity a relativního klidu do období chaosu, které se ovšem nutně nemusí vylučovat s prosperitou. Období chaosu je zapříčiněno narušením světového řádu, který dosud vládl světu.
Tento světový řád byl nastolen jedinou donedávna nezpochybnitelnou mocností – Spojenými státy americkými. Nyní ale existují mocnosti, které se snaží přímo soupeřit s touto „starou“ mocností, jde o „východní blok“ v čele s Čínou. To vytváří rivalitu mezi starým řádem a novou mocností, která se formuje, což vede k mnoha změnám, spíše negativní povahy, které nyní otřásají světem.
Války na Ukrajině a v Izraeli a hrozící konflikt na Tchaj-wanu jsou pravděpodobně přímým důsledkem této stoupající rivality. Kromě toho již dlouho roste nerovnost v příjmech, což vede k sílícímu populismu mezi občany země.
Ohledně roku 2024 je Dalio pesimistický, co se ekonomického vývoje týče v důsledku monetární politiky Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) a také potenciální eskalace geopolitických konfliktů. Podle Dalia v příštích dekádách budou novými mocnostmi ty země, které se vyhnou velkým válečným konfliktům, nečelí vnitřním konfliktům a budou utrácet méně, než vydělají.
Jamie Dimon (generální ředitel JPMorgan Chase)
Nukleární proliferace je nyní největším rizikem pro lidstvo, což zastiňuje podle Dimona i rizika plynoucích ze změny klimatu. Podle něj svět vyžaduje skutečné vůdcovství, aby se z této situace podařilo vymanit, ale příliš naděje v tento scénář nevkládá.
Vyjádřil také obavy ohledně vývoje fiskálního deficitu USA. Podle jeho slov jde o nejrychlejší zadlužování se v období bez zjevné potřeby, neboť Spojené státy přímo nečelí válce a ani nečelí pomalému ekonomickému růstu.
Dimon přirovnává dnešní politicko-ekonomickou situaci k 70. létům, kdy se inflaci nepodařilo zkrotit a následovala druhá a dokonce třetí vlna inflace s pokaždé vyšší mírou růstu cenové hladiny. Tím pravděpodobně nepředpovídá, že nastane podobná situace, ale jisté podobnosti zde jsou.
Ohledně roku 2024 je ostražitý a jako potenciální riziko nyní vnímá růst celé výnosové křivky USA o přibližně jedno procento. To by znamenalo vyšší výnosy na státních dluhopisech USA nezávisle na délce do splatnosti, to by výrazně zpomalilo ekonomický růst a znevýhodnilo riziková aktiva.
Ohradil se, že tento scénář nepředvídá, ale že je dobré být připravený pro případ, že nastane. Také zmínil, že je třeba mít pokoru k finančnímu prognózování ve světle toho, že se Fed před 18 měsíci stoprocentně mýlil ohledně svých prognóz, především ve spojitosti s inflací, kdy americká centrální banka předpokládala, že jde pouze o „přechodný jev“.
Larry Fink (generální ředitel BlackRock)
Fink předvídá vyšší klíčovou úrokovou sazbu Fedu po delší dobu. Důvodem je podle něj strukturálně vyšší inflace v dalších letech, dokud tento vliv nebude kompenzován rozvinutím umělé inteligence, která bude mít deflační vliv na ekonomiku. Inflace má být vyšší kvůli populismu, kdy do moci jsou zvoleni, čím dál častěji politici, jež stát více zadluží, aby vyhověli svým voličům.
Také se na tom má podílet fragmentace dodavatelských řetězců, kdy mnohé společnosti v rámci rizikového řízení opouští Čínu ve prospěch jiných zemí, což ale zdražuje výrobu. Také centrální banky nyní provádějí politiku, která dříve byla nemyslitelná a zakázaná – odkup korporátních dluhopisů. Tímto způsobem se stimulovala ekonomika během pandemie 2020 a to má výrazně inflační vliv.
Fink v roce 2024 nečeká ani soft a ani hard-landing (soft-landing je situace kdy se ekonomika vyhne recesi, hard-landing je opakem, pozn. aut.). Podle něj se totiž současný cyklus může protáhnout až do roku 2025 vlivem fiskálních zásahů. Až v přespříštím roce by se tedy mohlo rozhodnout, zda americká ekonomika skončí v ekonomické recesi.
Fink také předpovídá vyšší úrokové sazby Fedu, jež budou vyšší po delší dobu. Americká ekonomika je podle jeho informací pořád odolná a silná, evropské ekonomiky ale méně. Na závěr Fink uvedl také to, že pokud se situace v Izraeli neuklidní, hrozí vyšší míra terorismu globálně, a to povede k nižší spotřebitelské aktivitě a pomalejšímu ekonomickému růstu.
Za zmínku také stojí postřehy Noela Quinna (generální ředitel HSBC), který se obává, že Evropa čelí problémům pomalého ekonomického růstu. Inflace podle něj půjde zkrotit, ale obává se druhé inflační vlny, mzdový růst je příliš silný v Evropských státech. To podle něj implikuje vyšší úrokovou sazbu Evropské centrální banky po delší dobu.
Quinn se také obává směřování dluhové situace mnoha západních zemí, kdy tato situace může velmi rychle vést k negativním událostem, až dluh vzroste na příliš vysokou úroveň.
Stephen Schwarzman (generální ředitel Blackstone) na rozdíl od svých kolegů nesleduje vysokou inflaci a v letošním třetím čtvrtletí prý inflace vstupů, které sleduje Blackstone činila nula procent.
Ukazuje to, že výrobní náklady se v některých částech ekonomiky normalizují, ovšem největší inflační problém je v sektoru služeb, nikoli výroby. Sektor výroby již utrpěl dopady vyšších úrokových sazeb, což se nedá říci o sektoru služeb, ke kterému se sazby budou dostávat déle. Podle Schwarzmana rok 2024 nebude „parádním“, ale najde si své dno, od kterého se vše znovu odrazí výše.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
