Dalších kroky budou podle ECB závislé na nových datech. Jakákoliv diskuze ohledně snižování úrokových sazeb je však podle prezidentky Christine Lagardeové „naprosto předčasná“.
Zmíněna byla pokračující slabost ekonomiky eurozóny s rizikem prognózy jejího růstu vychýleným směrem dolů. Vyznění čtvrtečního zasedání vnímáme jako potvrzující naši prognózu, podle které by úrokové sazby ECB měly na současných úrovních setrvat i po celý příští rok.
Ekonomice v USA se ve třetím čtvrtletí dařilo. Růst hrubého domácího produktu (HDP) se zvýšil z 2,1 procenta mezikvartálně anualizovaně ve druhém čtvrtletí na 4,9 procenta, zatímco trh očekával 4,5 procenta. V souladu s konsenzem byla silná zejména spotřebitelská poptávka.
Růst jádrového deflátoru soukromé spotřeby, který je důležitým indikátorem fundamentálních inflačních tlaků, však směrem nahoru nepřekvapil, když jeho růst zpomalil z 3,7 procenta mezikvartálně anualizovaně ve druhém čtvrtletí na 2,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Nízký zůstal i týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který se od minulého týdne zvýšil z 200 tisíc na 210 tisíc.
Měny středoevropského regionu ve čtvrtek posilovaly. Maďarský forint, podpořený jestřábími výroky z vedení tamní centrální banky, si k euru připsal 0,5 procenta. V podobném rozsahu v páru s eurem posílil i polský zlotý.
Koruna se odpoledne obchodovala silnější o 0,2 procenta, poblíž 24,65 CZK/EUR. Částečně tak korigovala ztráty, které zaznamenala po nedávných vyjádřeních tuzemských centrálních bankéřů, ve kterých radní nevyloučili snížení repo sazby již na zasedání v příštím týdnu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
