Na hory vyrazí o jarních prázdninách nejvíce lyžařů z celé zimní sezony. Kvůli přeplněným sjezdovkám, malou ohleduplností k ostatním nebo nepřiměřenou rychlostí dochází v tomto období každoročně k nejvíce úrazům.
Dokládají to i aktuální statistiky Horské služby. Jen za první týden jarních prázdnin musela zasahovat u tisícovky případů, nejčastěji právě u zraněných lyžařů nebo snowboardistů. V některých případech byla zranění tak vážná, že pro pacienta musel přiletět vrtulník.
„Největší zátěži čelili záchranáři v Krkonoších, kde řešili 395 zásahů z toho čtvrtinu ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou a pět pacientů letělo k ošetření vrtulníkem,“ informovala Horská služba.
V Jeseníkách vyráželi členové Horské služby ke 143 zraněným, přičemž pro šest musel přiletět vrtulník. Záchranáři pomáhali například mladému snowboardistovi, který po pádu upadl do bezvědomí, nebo mladé ženě s poraněním pánve.
„Znovu si dovolujeme všem návštěvníkům hor připomenout, aby při sportovních aktivitách nepřeceňovali svoje fyzické a technické schopnosti, dodržovali zásady bezpečného pohybu na sjezdových tratích i při turistice v horách,“ apeluje Horská služba.
Tři z deseti bez helmy
ERV Evropská pojišťovna připomněla, že následky úrazu mohou významně zmírnit helmy a chrániče páteře. Vedle lyžování hrozí vážné úrazy také při dalších zimních aktivitách, jako je sáňkování, bobování nebo bruslení.
„Mezi nejčastější komplikace patří úrazy kolenních vazů, zlomeniny dolních končetin a zranění zápěstí,“ konstatoval Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny. Dodal, že před jízdou by si měl každý protáhnout tělo, zejména lýtka, trup, ramena a krk.
Nejčastějšími návštěvníky skiareálů o jarních prázdninách jsou rodiny s dětmi. „Přilba by měla být součástí každé dětské výbavy. Naštěstí jí nosí přibližně 97 procent malých lyžařů,“ řekl Vlastimil Divoký.
V České republice není nošení helmy u dětí povinné, ale důrazně se doporučuje. Na Slovensku a ve většině spolkových zemí Rakouska je povinné pro děti a mládež do 15 let, v Itálii dokonce až do 18 let, přičemž za porušení pravidla hrozí pokuta až 200 eur.
Dospělí helmy využívají méně, nosí ji pouze 70 procent lyžařů. Chránič páteře je ještě méně častý – používá ho každé čtvrté dítě a jen každý desátý dospělý. Páteřák přitom může výrazně snížit riziko závažných poranění zad a páteře při pádech či srážkách.
Jak důležité jsou helma a páteřák se přesvědčil i pan Ondřej z Českých Budějovic, který byl s rodinou lyžovat v Itálii. Jeho 12letá dcera vyjela ze sjezdovky a narazila do stromu. I když skončila v bezvědomí, helma a páteřák jí v podstatě zachránily život.
„Klárka musela okamžitě na operaci, kvůli komplikované zlomenině nohy. Poté musela zůstat v nemocnici osm dnů. Celková léčba včetně veškerých převozů vyšla téměř na 1,5 milionu korun,“ dodal pan Ondřej.
Právě při lyžování v Alpách je třeba myslel na to, že při případném úrazu bude dotyčná osoba ošetřena v soukromé klinice. Karta EHIC je ale v zahraničí platná pouze ve státních nemocnicích. Bez cestovního pojištění mohou náklady narůst do statisícových částek.
„Pacient má nárok pouze na péči, která je v dané zemi hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Například v Rakousku si pacienti připlácejí více než čtyři eura za každou položku na lékařském receptu,“ uvedl Vlastimil Divoký z ERV Evropské pojišťovny.
„Na Slovensku je stanoven poplatek u lékaře a v mnoha zemích pacienti také platí spoluúčast při hospitalizaci. V Německu je to například deset eur za každý den pobytu v nemocnici,“ uvedl Vlastimil Divoký. Karta EHIC navíc nepokrývá ani zásah horské služby, transport do nemocnice či převoz zpět do České republiky.
Ideální sněhové podmínky
Turisté se nemusí zranit pouze při lyžování nebo snowboardingu, ale například i při bruslení, sáňkování nebo bobování. „Když po celodenním lyžování vyrazíte bobovat, je důležité si uvědomit, že po náročném dni na sjezdovce můžete být unavení, což zvyšuje riziko úrazu,“ sdělil Vlastimil Divoký.
Stále častěji se lidé vydávají bobovat i na sjezdovky. Na těchto místech by si však měli dávat pozor nejen na rolby, ale také na sněžná děla. Před bruslením na zamrzlých plochách je zase důležité zkontrolovat kvalitu ledu, aby byl dostatečně silný a bezpečný.
Na českých horách nyní panují ideální sněhové podmínky a také předpověď na celý únor je pro milovníky zimních sportů velmi příznivá. V provozu je tak více než 400 lanovek a vleků a podobný počet kilometrů sjezdovek.
„Zásluhou příznivého počasí je na horách dostatek přírodního i technického sněhu,“ řekl Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek (AHS ČR). Dodal, že díky investicím do moderních zasněžovacích systémů a akumulačních nádrží dokážou skiareály zachovat kvalitní podmínky i při nepříznivém počasí.
„České hory jsou ideálním místem pro zimní dovolenou,“ řekl František Reismüller, ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Dodal, že horská střediska už nejsou jen sjezdovky a běžky, ale také wellness nebo příjemné procházky.
Stále také platí, že ceny za dovolenou v českých horách jsou o třetinu až polovinu nižší než v zahraničí. Podle AHS ČR zaplatí lyžař v České republice zaplatí lyžař za celodenní skipas v průměru 750 až 1000 Kč (30 až 40 eur), v průměrném alpském středisku 60 eur.
POZNÁMKA REDAKCE: Tento článek nebyl vygenerován pomocí umělé inteligence (AI) ani ve spolupráci s ní.
Dokončení
