Firma náhodně otestovala více než 47 tisíc inzerovaných dovezených ojetých aut. Prodávající nejčastěji uváděli, že nabízený vůz pochází z Německa anebo je z tuzemské produkce. Jenže se ukázalo, že 21 procent z prodávaných aut má jiný původ, než bylo inzerováno.
Nejčastěji šlo o země jihovýchodní, východní či severovýchodní Evropy. Například z Řecka, Chorvatska, Rumunska, Bulharska nebo Pobaltí. V pěti procentech ale byla vozidla dovezena z Ománu, Afriky, Jižní Ameriky nebo z oblasti Perského zálivu. V rámci své analýzy navíc Cebia odhalila desítky předělaných aut či kradených vozů s pozměněnou identitou.
Loni bylo přitom každé druhé prodávané ojeté osobní auto dovezeno ze zahraničí. Podle Svazu dovozců automobilů se v uplynulém roce z ciziny přivezlo více než 177 tisíc osobních ojetých vozidel.
O německá auta je zájem
Důvod, proč majitelé ve většině případů tvrdí, že nabízené auto pochází z Německa či Česka, je ten, že právě o tuzemská nebo německá vozidla je největší zájem. Je to pro české motoristy záruka kvality. Jistota, že v u těchto zemích není možné šlápnout vedle, anebo aspoň že riziko je nejmenší.
„Zakrýváním skutečné země původu prodejci vozy nejen rychleji prodají, ale zároveň jim to umožňuje uměle navýšit kupní cenu a více na prodeji vozu vydělat. Vozidlo dovezené z Německa má na trhu vyšší hodnotu, než vozidlo z Bulharska či například Chorvatska,“ upozornila zároveň Cebia.
Auta z některých zemí by navíc byla možná neprodejná, v lepším případě by jejich cena byla výrazně nižší, než za kolik se nabízejí v inzerátech. Platí to především o vozech z Mexika, Tchaj-wanu, Ománu, Jižní Afriky, Tuniska, Ukrajiny, Ruska nebo Běloruska. Prodejci u aut z těchto zemí nejčastěji deklarovali, že pocházejí z Česka (46 procent) nebo z Německa (38 procent).
Opatrně u i „českých“ vozů
Mezi vozy s nesprávně uvedeným původem se však vyskytují i falešné země původu, jako je Itálie, Rakousko a další, zejména evropské země. Kupující by tak měli být obezřetní nejen u ojetých aut dovezených z Německa. Analýza navíc prokázala, že ani deklarovaný český původ nemusí být skutečný.
To, že auto nepochází z Česka, se dá v mnohých případech zjistit pečlivým prozkoumáním velkého technického průkazu. Pokud je rozdílné datum první registrace a datum první registrace v ČR, znamená to, že vůz byl dovezen ze zahraničí, což je v technickém průkazu malou poznámkou uvedené také v kolonce další záznamy.
Jako majitelé jsou v technickém průkazu rozepsáni jen čeští vlastníci, což pro nezkušeného laika může být matoucí. U některých dovezených aut je bohužel v technickém průkazu chybně uvedené stejné datum první registrace a první registrace v ČR, navíc duplikáty velkého technického průkazu ve většině případů neobsahují kolonku další záznamy. Zdaleka ne vždy lze tedy falešný český původ touto cestou odhalit.
Navíc, i když zákazník podle technického průkazu zjistí, že vozidlo bylo dovezeno například z Německa, nemá ještě vyhráno, protože značná část aut, která mají deklarovaný původ v Česku, byla do Česka dovezena přes více zemí, nikoli napřímo ze skutečné země původu.
Dovozce může auto například v Německu účelově zaregistrovat, byť jen na jediný den, pořídit si v Německu převozní doklady a úřadům v Česku deklarovat dovoz z této země – takže se Německo dostane i do technického průkazu.
K těmto účelovým registracím dochází také v případě uvádění falešného německého či jiného než skutečného původu vozidla v inzerci. Zákazník pak může skutečnou zemi původu odhalit například prostřednictvím služby PROVIN, která zjistí původ a pohyb vozidla za celou dobu jeho provozu, nebo pomocí služby AUTOTRACER, díky níž se zákazník může zjistit, pro kterou zemi bylo prověřované vozidlo vyrobeno.
Pozměněná identita aut
Prostřednictvím své analýzy Cebia odhalila také 68 pravděpodobně předělaných nebo kradených vozidel s pozměněnou identitou. Tato vozidla byla vyrobena s pravostranným řízením, inzerována však byla s levostranným řízením. Navíc u 90 procent z nich mělo vozidlo na fotografiích v inzerci jinou barvu, než uvádí výrobce. Z toho všeho je zřejmé, že nejde o původní vozidla. Vozidla s nesprávně uvedeným levostranným řízením pocházela z Austrálie, Japonska, Velké Británie a Irska.
V případě, že bylo auto kradené, hrozí novému majiteli, že o něho přijde bez finanční náhrady. Anebo bude muset vynaložit nemálo peněz na údržbu a opravy, pokud auto neodpovídá tuzemským bezpečnostním požadavkům.
Aut s pozměněnou identitou nebo předělaných z více vozů je na trhu pravděpodobně více, odhalit je lze však zejména fyzickou kontrolou uváděných identifikátorů. V některých případech lze tyto podvody odhalit i prověřením vozu v systému AUTOTRACER – kupříkladu porovnáním dřívějších fotografií se současnými, porovnáním výbavy nebo návodu na kontrolu identifikátorů.
Na špici v krádežích aut
Podle údajů, které loni na podzim zveřejnil Eurostat, se v letech 2015 až 2017 v osmadvaceti členských zemích Evropské unie ukradlo ročně v průměru 697 tisíc automobilů. Česko se ve statistice v porovnání s počtem obyvatel umístilo na šestém místě.
Nejvíce krádeží na počet obyvatel zaznamenali policisté v letech 2015 až 2017 v Lucembursku. Tady v průměru zmizelo ročně 328 aut na 100 tisíc obyvatel. Na druhém místě žebříčku se umístilo Řecko (269) následované Itálií (257), Švédskem (256) a Francií (247). V Česku to bylo v průměru 238 aut na 100 tisíc obyvatel.
Na opačném konci žebříčku je Dánsko, kde policie zaznamenala v průměru jen čtyři odcizená auta ročně na 100 tisíc obyvatel. Dobře jsou na tom podle statistiky také Rumunsko (15), Chorvatsko (20), Estonsko a Slovensko (shodně 31).
