Jste chudí? Stát vám zaplatí skoro celý nový kotel na vytápění

Už jen pět měsíců zbývá do termínu, od kdy domácnosti nebudou smět vytápět svůj dům v kotlích 1. a 2. emisní třídy. Kdo od září nebude mít kotel aspoň 3. třídy, hrozí mu pokuta až 50 tisíc korun. Nízkopříjmové skupiny nyní mohou dostat na pořízení nového ekologického zdroje dotaci ve výši až 95 procent. Ostatní rodiny mají možnost získat podporu až 50 procent.
Od září musí všechny zdroje vytápění splňovat aspoň třetí emisní třídu. Ilustrační foto: Pixabay.com

Od letošního září začne ze zákona platit deset let dopředu ohlašovaný zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu od roku 2015 takzvané kotlíkové dotace.

Velmi úspěšný program, během něhož bylo vyměněno již bezmála 100 tisíc kotlů a vyplaceno přes 10 miliard korun, měl loni skončit, ovšem díky úspěšnému vyjednávání s Evropskou komisí se ještě podařilo poslední vlnu kotlíkových dotací zařadit do Operačního programu Životní prostředí pro období 2021 až 2027.

„Kotlíkové dotace jsou naší pomocí občanům ohroženým energetickou chudobou. Na kotlíky pro nízkopříjmové domácnosti máme připraveno přes pět miliard korun z Operačního programu Životní prostředí, a pokud bude zájem, tak můžeme využít i další finanční prostředky z Národního plánu obnovy. Domácnosti díky kotlíkovým dotacím dostanou poslední nanejvýš výhodnou možnost k výměně starého kotle s dotací ještě před jejich zákazem,“ řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

„Naší snahou je poskytnout finanční prostředky na výměny kotlů nízkopříjmovým domácnostem v co nejkratší době. Podmínky ještě nebyly nikdy tak výhodné, dotace činí až 95 procent a kromě toho bude poskytována zálohově, takže domácnostem bude stačit mít naspořenou jen malou část vlastních prostředků,“ dodala ministryně.

PSALI JSME:
Blíží se povinná výměna starých kotlů na uhlí

Asi 14 tisíc korun čistého

Dotace budou rozdělovat kraje, které spustí příjem žádostí na konci jara. Domácnosti s nižšími příjmy stanovilo ministerstvo životního prostředí na základě modelu Agentury pro sociální začleňování.

O kotlíkovou dotaci s 95procentní podporou bude moci požádat rodina, kde její členové vydělali v roce 2020 v průměru 170 900 korun čistého (něco přes 14 tisíc měsíčně, pozn. aut.). Výdělky dětí se považují za nulové, za každé dítě se ovšem zvyšuje příjem celé domácnosti o stanovený maximální strop necelých 180 tisíc korun.

To znamená, že na dotaci dosáhne například čtyřčlenná domácnost složená ze dvou dětí a dvou dospělých, kde oba rodiče (nebo jen jeden z nich) vydělali za celý rok 2020 dohromady ne více než 683 600 korun čistého. Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod 3. stupně mají na dotaci nárok automaticky.

„Až 380 tisíc domácností bydlících ve vlastním domě s kotlem na tuhá paliva nedosahuje na celkový příjem ve výši 170 900 korun na osobu ročně. Z nich je to pak sto tisíc, které si nemohou dovolit mimořádný výdaj už jedenáct tisíc korun, to znamená, že těch, kdo si nemohou dovolit koupit nový kotel, bude řádově více,“ řekl náměstek ministryně životního prostředí pro evropské fondy Jan Kříž.

PSALI JSME:
Čas na výměnu starých kotlů se krátí. Čím je nahradit?

Desítky tisíc kotlů

Z evropských fondů je na kotlíkové dotace vyhrazeno více než pět miliard korun. Tato suma by měla stačit na výměnu přibližně padesáti tisíc nevyhovujících kotlů. Konkrétně jde o náhradu kotle na pevná paliva s ručním přikládáním za tepelné čerpadlo, kotel na biomasu, nebo plynový kondenzační kotel.

O podporu lze přitom požádat i v případě již uskutečněné výměny zastaralého zařízení. Základní podmínkou je to, že se to stalo po 1. lednu 2021.

„Své žádosti o dotační prostředky pro poslední vlnu kotlíkových dotací mohou všechny kraje podat do 30. června 2022. První část alokace ve výši 1,5 miliardy korun mezi ně bude rozdělena poměrným způsobem, jako tomu bylo v předchozích výzvách,“ vysvětlil náměstek Kříž. Dodal, že v případě většího zájmu dostanou kraje více prostředků.

Nová Zelená úsporám

O finanční podporu na výměnu kotle mohou už od loňského října žádat rovněž ostatní domácnosti, a to prostřednictvím úspěšného programu Nová zelená úsporám, kde jsou k dispozici další miliardy korun. V tomto případě si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů. Je možné rovněž kombinovat různá opatření – například výměnu zdroje se zateplením domu.

PSALI JSME:
Špinavý vzduch v ČR: Tisíce mrtvých, miliardové ztráty

„Skrze program Nová zelená úsporám nabízíme dotaci na nový zdroj vytápění až do výše 50 procent,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Dodal, že je o tuto podporu značný zájem, přihlásilo se už zhruba pět tisíc žadatelů, přičemž největší zájem je o přechod na tepelná čerpadla.

„Žádosti o podporu v programu Nová zelená úsporám je nutné – stejně jako v případě kotlíkových dotací – podat nejpozději do 31. srpna 2022, na všechna ostatní opatření poběží příjem žádostí i po tomto datu. Rozhodně domácnostem doporučujeme zvážit kombinaci výměny zdroje například se zateplením,“ dodal Valdman.

Desetitisícové pokuty

I přes poměrně masivní finanční pomoc se výměna všech neekologických kotlů za šetrnější vytápění do začátku září s největší pravděpodobností nestihne. Jedním z důvodů je také to, že jsou naplněné kapacity topenářských firem.

„Myslím, že to není reálné,“ uvedl před časem Mojmír Krátký, výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky. Podle odhadů je v domácnostech ještě 250 až 300 tisíc nevyhovujících kotlů na pevná paliva, především uhlí.

PSALI JSME:
Plánujete modernizaci vašeho domu nebo stavíte nový? Nová zelená úsporám motivuje Čechy ke kvalitnějším renovacím

Že není možné daný termín stihnout, dokazují rovněž výsledky zmiňovaných kotlíkových dotací. Poprvé odstartovaly v roce 2015 a za tři kola úřady přijaly 120 tisíc žádostí a vyplatily za čistší zdroje miliardy korun.

Domácnostem, které nebudou mít svůj kotel k 1. září 2022 v pořádku a podle platných norem, hrozí pokuta až padesát tisíc korun. Další desítky tisíc zaplatí, pokud úřady zjistí a prokážou, že ve svém starém kotli spalují zakázané palivo, jako jsou kupříkladu odpadky nebo uhelné kaly.

Kontrole svého kotle se lze přitom obtížně vyhnout. Podle zákona o ochraně ovzduší musí domácnosti nechat svůj kotel minimálně jednou za tři roky zkontrolovat odbornou osobou, tedy zpravidla proškoleným topenářem. Kdo posléze úřadům na vyžádání nepředloží doklad o revizi, dostane až dvacetitisícovou pokutu.

Sankci se lze vyhnout tím, že domácnost aspoň požádá o státní dotaci. Tím majitelé dostanou další rok na výměnu starého kotle za ekologický zdroj vytápění.

PSALI JSME:
Češi využívají kotlíkové dotace, aby se odpojili od tepláren. Vadí jim zdražování tepla

Zavřít reklamu ×
  1. To je pěkné, že stát zadotuje náklady na drahý kotel, ale pak se následně to chudí lidé budou divit, jak výrazně více budou platit za vytápění. Oni totiž chudí lidé nemají nízkoenergetické ani zateplené baráky, většina těchto lidí bydlí ve starých (někdy dostupně rekonstruovaných) a topí dřívím, nebo uhlím protože to jsou nejlevnější možná paliva. Stát jim zadotuje čerpadlo které v podstatě jen temperuje a pokud není nízká tepelná ztráta, tak barák nevytopí. Elektřina? To je na staré baráky naprosto tabu, pokud někdo nechce doslova vyhazovat peníze oknem. Plyn v dnešní době nerentabilní a navíc, na vesnicích kde převážně žijí tito chudí lidé a musejí řešit výměnu kotle, je nedostupný. Jediná ekologická možnost jsou tedy pelety, které běžně stojí 6000-9000 Kč/tunu, tedy skoro dvojnásobek co tuna uhlí… Takže tito chudí lidé co platili uhlí na sezónu třeba 75q za 35000kč, budou platit za to samé v peletách nějakých 55000kč… To jsem zvědavý, jak to ti lidé budou zvládat platit… Cena pelet jakož to odpadního biomateriálu a tvrdě propagovaného a vnucovaného paliva, navíc v mnoha případech jinak nenahraditelného za uhelné kotle, by měla být zastropovaná a neměla by být vyšší než cena uhlí, potom by to dávalo nejen ekologický, ale i ekonomický smysl…

    • Běžné domy nezateplené okolo 200m2 protopí okolo 5t ročně, pokud tam bydlí více lidí a je větší spotřeba teplé vody tak 6 tun. Pytlované pelety jsou už dneska za stejnou cenu jako pytlované kvalitní hnědé uhlí a to tu máme cenu kvalitních světlých pelet srovnatelnou jako na západě. Do budoucna bude uhlí dražší. Samozřejmě ani kotlíkovky většinou neuhradí skoro celou částku za kotel, jak uvádí článek. Jednak cena včetně instalace kotle na pelety je nyní už vyšší než limit dotace 130 tisíc, takže minimálně vyvložkování komínu a bojler si musí zaplatit ze svého. Jiné to je u kondenzačního kotle, tam kompletní instalace vyjde pod limit, ale kdo by si dneska z příjmově chudších dál plyn?

  2. Jak chudí ? Kdo má parcelu s domem je milionář . Já znám chudé lidi co bydlí v 1+kk v 4 lidech (2 dospělí + 2 děti) . To je jak za feudalismu .

  3. EU nám svou politikou znemožnilo topit laciným ruským plynem….Nyní stojí plyn na burze 95 eur za MWH,některé státy ho kupují přímo za 8 eur za MWh z Ruska….

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB