Není to překvapivé zjištění: výrazný pokles reálné mzdy se čekal, neboť odpovídá obrázku, v němž klesá spotřeba domácností v české ekonomice. Pokles spotřeby domácností je patrný jak z údajů o maloobchodních tržbách, tak ze statistiky hrubého domácího produktu (HDP) jako celku, propad reálné mzdy do této mozaiky bohužel dobře zapadá.
Meziroční růst průměrné nominální mzdy v loňském závěrečném čtvrtletí činil 7,9 procenta a průměrná nominální mzda činila 43 412 korun. Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, klesla v loňském závěrečném čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta, což znamená alespoň určité zmírnění propadu s předchozími dvěma čtvrtletími roku 2022.
Ve druhém čtvrtletí 2022 se totiž reálná mzda propadla meziročně o 9,8 procenta, ve třetím čtvrtletí činil meziroční pokles reálné mzdy 9,7 procenta. Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze z počátku letošního února očekávala růst průměrné nominální mzdy na úrovni 8,3 procenta. Skutečně dosažený meziroční růst průměrné nominální mzdy tak byl o něco mírnější, než centrální banka předpokládala.
Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb a vývoj mezd za loňské závěrečné čtvrtletí by v tomto ohledu neměl pro centrální bankéře představovat překvapení či nějakou zásadně novou informaci.
I nadále předpokládám, že ČNB své úroky již dále zvyšovat nebude: Repo sazba v letošním prvním pololetí setrvá na stávající úrovni sedmi procent, otázka postupného snižování úroků by ale měla být aktuální ve druhém pololetí 2023.
Z pohledu centrální banky bude důležité nejen to, nakolik se naplní předpoklad poklesu inflace, ale také k jak silnému růstu letos zamíří mzdy v české ekonomice, neboť příliš silný mzdový růst by znamenal vyšší inflační rizika, a to i za horizontem letošního roku.
Nejsilnější meziroční růst nominálních mezd vykázala v loňském závěrečném čtvrtletí odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, a to o 14,6 procenta. Dvouciferný meziroční růst vykázaly také ostatní činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, těžba a dobývání, a administrativní a podpůrné činnost.
K meziročnímu poklesu průměrné nominální mzdy došlo v jediném odvětví: Ve vzdělávání, a to o 0,3 procenta. Vrátíme-li se k ekonomice jako celku, kde nárůst průměrné mzdy činil 7,9 procenta, tak celkový objem mezd v ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostl meziročně o 8,9 procenta s tím, jak celkový nárůst nominální mzdy musíme upravit o růst zaměstnanosti, jenž v meziročním vyjádření činil 0,9 procenta.
Za celý rok 2022 činil růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice 6,5 procenta a průměrná nominální mzdy v celoročním vyjádření činila 40 353 korun. Vzhledem k tomu, že průměrná inflace za celý loňský rok činila 15,1 procenta, tak reálná mzda klesla o 7,5 procenta.
Pro letošní rok čekáme růst průměrné nominální mzdy v oblasti osmi procent a při našem předpokladu, že průměrná celoroční inflace dosáhne 10,6 procenta, by měla průměrná reálná mzda v české ekonomice letos klesnout o 2,4 procenta.
Nicméně, s tím, jak inflace bude v průběhu roku klesat a ve druhém pololetí 2023 již bude pod úrovní deseti procent, tak by pokles reálné mzdy měl pokračovat pouze v letošním prvním pololetí, zatímco druhé polovina roku by již měla být ve znamení oživení meziročního růstu průměrné reálné mzdy.
ČNB ve své prognóze z počátku února očekávala pro letošní rok růst průměrné reálné mzdy na úrovni 8,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
