Portál vznikl díky projektu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) a podílel se na něm kolektiv výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„V současné době se především řeší stárnutí populace a zvyšující se počet chronických onemocnění, která souvisejí s věkem. To ale rozhodně není z hlediska vývoje populace jediné zásadní téma,“ řekla jedna z autorek Klára Hulíková Tesárková z Národního institutu SYRI.
„Musíme porozumět také tomu, proč lidé umírají předčasně,“ zdůraznila. Předčasné úmrtí odborníci nejčastěji definují jako událost, které bylo teoreticky možné zabránit – vhodnou prevencí nebo včasnou léčbou.
Předčasně zemřelých ubývá
Často se za předčasné považuje úmrtí do určitého věku, obvykle do 65. roku života. Pozitivní podle Hulíkové Tesárkové je to, že podíl úmrtí do tohoto věku viditelně klesá. I tak jde stále o poměrně vysoké číslo.
„V případě mužů dosahuje v průměru okolo jednadvacet procent a u žen necelých jedenáct procent. V některých lokalitách však najdeme hodnoty blížící se pro muže až třiceti procent,“ upozornila Hulíková Tesárková.
Nová metodika analýzy, vykazování a komparace úrovně předčasné úmrtnosti, která již byla certifikována ministerstvem zdravotnictví, doporučuje sledovat nejen data o intenzitě úmrtnosti, ale také o věkové struktuře zemřelých.
K tomu lze využít ukazatele založené na odhadu takzvaných ztracených let života. V tomto přístupu demografové ke každému úmrtí přiřazují váhy, které odrážejí věk, v němž k úmrtí došlo, respektive potenciální délku života, kterou daná osoba úmrtím ztratila.
Standardizovaná míra počtu ztracených let života, která se obvykle vyjadřuje v přepočtu na jeden tisíc obyvatel, pak představuje komplexní ukazatel předčasné úmrtnosti, který lze využít také pro zmapování regionální diferenciace tohoto jevu.
Hodnoty tohoto ukazatele opět dokazují, že nejhůře je na tom severozápad Čech a Moravskoslezský kraj, kde jde u mužů o více než 180 let na tisícovku obyvatel. Naopak nejlepší je situace v Praze a okolí, v části Vysočiny nebo jižní Moravy.
Nedostupnost zdravotní péče
Jiná spoluautorka, Dagmar Dzúrová, připomněla, že mezi důvody předčasné úmrtnosti patří individuální i vnější faktory. Individuální může každý více či méně ovlivnit, patří mezi ně životní styl, rizikové chování nebo využívání preventivní péče.
„Mezi vnější faktory neboli systémová rizika patří dostupnost zdravotní péče nebo kvalita životního prostředí,“ uvedla Dzúrová. Unikátní pohled na tematiku předčasné úmrtnosti nabízí mapové aplikace věnované vybraným příčinám smrti.
Právě vnější příčiny úmrtí hrají významnou roli, protože se objevuje v poměrně nízkém věku. „V případě vnějších příčin smrti se potvrdila výrazná mužská předčasná nadúmrtnost, která je zhruba trojnásobná v porovnání se ženami,“ upozornila Tereza Hulíková Tesárková.
Regionální rozdíly jsou zvláště patrně u předčasných úmrtí kvůli nádorovým onemocněním a chorobám oběhové soustavy. Muži na rakovinu nejčastěji předčasně umírají v severozápadních Čechách a v Moravskoslezském kraji, u žen je toto nelichotivé prvenství v severozápadních Čechách.
Naopak minimum předčasných úmrtí u obou pohlaví registrují Královéhradecký a Pardubická kraj a také Vysočina. V případě nemocí oběhové soustavy je předčasná úmrtnost žen zvýšená jak v severozápadních Čechách, tak v Moravskoslezském kraji.
V případě mužů jde hlavně o severozápadní Čechy a vybrané regiony Moravskoslezského kraje (zejména Orlová). Minima jsou dosahována především v jižní části republiky a rovněž v Praze a okolí.
Málo narozených dětí
Jak certifikovaná metodika s přehledem základních ukazatelů, tak mimořádně detailní mapový portál poskytují ještě další důležité údaje. Podle spoluautorky Pavlíny Netrdové je v době rychlého stárnutí populace velice důležité.
Pokud by se podařilo omezit předčasnou úmrtnost, mohlo by to pomoci stabilizovat celý systém sociální podpory starší populace. „Data potvrzují výrazné regionální nerovnosti, za nimiž stojí celý komplex příčin, kterým by měla být věnována pozornost ve veřejných politikách,“ dodala Netrdová.
Česká republika se ohledně populačního vývoje potýká ještě s jedním problémem, a tím je klesající porodnost. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se vloni narodilo pouze 84,3 tisíce dětí, což bylo o 6,8 tisíce méně než o rok dříve.
„Počet živě narozených dětí se v roce 2024 výrazně snížil již potřetí v řadě. Roční úhrn 84 311 představuje nové historické minimum, které překonalo dosavadní číslo 89 471 z roku 1999,“ řekla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Počet zemřelých byl vloni o téměř 28 tisíc vyšší než počet narozených. I tak obyvatel České republiky o 36,8 tisíce přibylo – díky migraci. Ke konci roku 2024 žilo v Česko více než 10,9 milionu lidí.
