Kdy a jak moc tuzemské domácnosti přispějí k zažehnutí ekonomiky?

Již šest čtvrtletí v řadě dochází k mezičtvrtletnímu snižování spotřeby českých domácností, což přispívá k odeznívání vysoké inflace. Slabá poptávka je v cenovém vývoji nicméně citelněji znát až nyní. V posledních dvou měsících jádrová inflace výrazně zpomalila.
Domácnosti značnou část příjmů odkládají bokem, jak potvrdila i míra úspor domácností v závěrečném loňském čtvrtletí. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Pokud by jádrové ceny meziměsíčně rostly průměrným tempem posledních tří měsíců po celý rok, dosáhla by jádrová inflace v meziročním vyjádření dvouprocentního cíle. Zdá se tak, že prodejci již nedokážou dále šroubovat ceny vzhůru tváří v tvář slabé poptávce.

Vzhledem k propadu kupní síly není nijak překvapivé, že domácnosti razantně zbrzdily utrácení. Kupní síla průměrné mzdy se v letošním prvním čtvrtletí pohybovala na úrovni druhé poloviny roku 2017, zatímco reálná spotřeba domácností klesla ještě výrazněji, a to až na úrovně roku 2016.

Ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi a dalšími zeměmi s nejvyšším nárůstem cenové hladiny jde o unikát. V porovnatelném inflačním prostředí se spotřeba českých domácností propadla zdaleka nejvíce. To je také jeden z klíčových důvodů, proč domácí ekonomika jako jedna z mála ještě nedohnala předpandemickou úroveň.

Propad kupní síly však není jediný faktor vysvětlující slabou spotřebu. Domácnosti značnou část příjmů odkládají bokem, jak potvrdila i míra úspor domácností v závěrečném loňském čtvrtletí.

To, že zůstala poměrně vysoká, pravděpodobně potvrdí i údaj za letošní první čtvrtletí, který lze očekávat koncem tohoto měsíce. Míra úspor se pohybuje vysoko nad dlouhodobým průměrem, poblíž hodnot zachycených během pandemie, a zároveň nad průměrem Evropské unie.

Tendenci tuzemských domácností spořit lze částečně odvodit také z přesunu prostředků do spořicích produktů, zejména pak termínovaných vkladů. Ten zůstává značný, byť zhruba od loňského podzimu již nezrychluje. Termínované vklady tvoří zhruba 27 procent celkových bankovních vkladů domácností, o 8,7 procentního bodu více oproti konci roku 2021.

Podíl prostředků na běžných účtech naopak klesl o 13 procentních bodů, což odpovídá přibližně 300 miliardám korun, přičemž objem celkových vkladů za stejné období vzrostl o 230 miliard. Nafukující se polštář úspor domácností tak zatím přispívá k tlumení poptávky a tím inflačních tlaků, což je koneckonců jeden z klíčových kanálů měnové politiky.

Otázkou však zůstává, kdy dojde k významnějšímu rozpouštění úspor a oživení spotřebitelských výdajů, které se soudě dle dubnových dat stále ještě nedostavilo. K pouze mírnému oživení spotřebitelské poptávky a postupnému rozpouštění úspor by podle nás mělo dojít ve zbývajícím průběhu letoška.

To by mohlo podpořit inflační tlaky a bude zřejmě také určitým impulzem pro hypoteční trh. Spolu s postupným snižováním úrokových sazeb a s ohledem na slabší výstavbu by to mohlo vést k opětovnému tlaku na růst cen nemovitostí.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB